Článek
Takový výrok (který dodnes můžeme v různých obměnách slyšet od radikálních spoluobčanů) by bývalého studentského vůdce a jednu z tváří listopadové revoluce Václava Bartušku jistě právem rozezlil.
A přesto právě on, dnes diplomat (z čehož vyplývá, že by se alespoň měl vyjadřovat diplomaticky), vypustil nedávno slova velmi podobná. Ba co hůř – jeho slova zkrátka zní tak, že schvaluje upalování žen a dětí.
„Skupina civilistů obsadí budovy administrativy, muži, ženy, děti. Do dvou dnů se tam začínají nosit zbraně, ženy a děti odcházejí, zůstávají ozbrojenci. Pokud se jim postavíte rychle čelem, jako to udělali třeba v Oděse, kde je prostě upálili, nebo v Dněpropetrovsku, kde je prostě zabili a pohřbili u silnice, tak máte klid,“ řekl doslova Bartuška.
Jeho slova jsou dokonce mnohem tvrdšího kalibru než z kontextu vytržený výrok o humanitárním bombardování, kvůli němuž jeho autora, exprezidenta Václava Havla, odpůrci dodnes nenechají v klidu spát.
Věřme mu, že nic takového nemyslel – protože žádný soudný člověk snad doopravdy neschvaluje upalování lidí, byť ve válce – ale slovo je slovo, a jakmile je jednou na papíře či na obrazovce, nedá se vzít zpátky.
Jan Martinek
Politický reportér, komentátor a sloupkař deníku Právo. Zabývá se především českou politikou a sociálními tématy, blízká je mu oblast náhradní rodinné péče. Dříve působil v Lidových novinách a v Euru, krátce se také živil jako redaktor a šéfredaktor bulvárního serveru. V redakci Práva je od roku 2012.
Je dobře, že se alespoň pokusil své výroky vysvětlit, ačkoliv ani jeho výmluvy, že novináři s jeho slovy nějak manipulovali, nezní přesvědčivě. Je také dobře, že ministr zahraničí Lubomír Zaorálek tvrzení svého podřízeného razantně odsoudil. Snad tato kauza bude v Černínském paláci sloužit jako výstražné memento pro všechny jeho zaměstnance, aby pokud možno nezapomněli, že jsou diplomaty.