Minulou neděli večer zahájil moderátor autorského pořadu na gruzínské TV Rustavi 2 Georgi Gabunija vysílání netradičně v ruském jazyce. Pozdravil „našeho největšího přítele Vladimira Vladimiroviče Putina“, následovala minuta nejsprostších nadávek v ruštině na adresu Putina a jeho rodičů. Nejjemněji v tomto proudu znělo „jdi do p…, okupante smradlavý“.

Kolem toho se odehrál mezinárodní skandál. Gabunija sice neporušil žádný gruzínský zákon a vedení televize souhlasilo s obsahem jeho výroků, ale odsoudilo formu, omluvilo se a vystavilo novináři stopku na dva měsíce.

Všichni gruzínští představitelé tvrdě vystoupili proti tomuto způsobu veřejného vyjádření citů. Ruská Duma začala požadovat zavedení ekonomických sankcí proti Gruzii. Ruský senátor Arsen Fadzajev vzkázal Gruzíncům, že jim bude odpuštěno, jen když sami popraví novináře v centru hlavního města Tbilisi zde. Ale Putin dal přednost momentálnímu zmírnění konfliktu.

Podobný odsudek, jen vybranějšími slovy, zažil Donald Trump, o kterém britský velvyslanec v USA Kim Darroch do Londýna napsal, že současná prezidentská administrativa je nefunkční, nepředvídatelná, rozdělená, diplomaticky neohrabaná a nešikovná. Velká Británie se za uniklý názor omluvila.

Nikdo se zatím neomlouval za skandování fanoušků týmu fotbalistek USA v přímém přenosu Trumpovy oblíbené televize Fox News zde. Další domácí ranou Trumpovi bylo rozhodnutí amerického soudu, že nesmí blokovat své kritické followery na Twitteru, protože to je v rozporu s ústavou.

V Česku máme prezidenta, který vzkázal svým kritikům, že mají pět let držet ústa, a při zmínce o Ústavě volá: „A kdo je tady prezident?“ Soudy, které v Česku opakovaně proběhly s Milošem Zemanem, zatím zjistily, že je lhářem zde. V tomto výčtu chybí čerstvý případ.

Letos v květnu rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1, že se stát musí omluvit za Zemanův výrok o jeho bývalém poradci Zdeňku Šarapatkovi. Zeman v televizi Barrandov řekl, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost. Šarapatka ale z Úřadu vlády v době, kdy byl Zeman premiérem, odešel na základě vlastního rozhodnutí.

Skupina senátorů se snaží dostat Zemana tam, kam svým současným postavením a vztahem k Ústavě patří, tedy před Ústavní soud. Nikdo mu sprostě nenadává, ačkoli by to byla zrcadlová reakce na sprosťárny a hrubosti, kterými nejednou obšťastnil veřejnost ve svých projevech. Na hulváta se jde důstojně, v rámci zákona. Velmi názorně se přitom ukazuje, kdo kam patří.

Pro ústavní žalobu by zvedli ruku poslanci TOP 09, STAN, lidovců, ODS i Pirátů. ANO, KSČM a SPD je proti. ČSSD jaksi neví. A tak si tady žijeme.