Článek
Dogma nedogma, Cameronově nástupnici Therese Mayové kontrolu hranic a možnost vybírat si pracovníky podle svého unionisté kupodivu povolili, obchodní vztahy s Británií ale svázali všemi existujícími i neexistujícími čili budoucími obchodními pravidly a tarify, z nichž by se Británie nesměla nikdy vyvázat a v dohodě se navíc objevila podivná podmínka o volné hranici v rozděleném Irsku, jež měla vázat ony politickoekonomické směrnice na EU (ergo Dublin).
Chudák premiérka se třikrát marně pokusila dohodu v parlamentu prosadit, až jí ty reparáty politicky zlomily vaz. Stejný problém ovšem čeká nového premiéra, kterým bude nepochybně Boris Johnson, bývalý dvojnásobný starosta Londýna, jenž tento týden už v prvním volebním klání na vůdce konzervativců získal 114 hlasů, a i kdyby jej už v dalších dvou kolech nikdo nevolil, jeho protivník může získat nanejvýše 199 zbývajících poslanců a o tom, kdo z těch dvou pak bude lídrem a premiérem, rozhodnou řadoví členové euroskeptické strany. A ti masivně podpoří oblíbeného Johnsona. Ten jim také slíbil, že je odklad vystoupení z Unie 31. října poslední, a pokud se nic lepšího v té krátké době vyjednat nepodaří, vypadne Británie z EU bez dohody.
Lehko se řekne, chcete-li potěšit a získat straníky, ale národ je trpce rozdělen a aritmetika Dolní sněmovny se nezměnila, z 650 poslanců hlasovali pro brexit právě jen ti, co mu nyní dali hlas. Parlament už jednou, byť nezávazně, rozhodl, že Británii z EU bez smlouvy nepustí. A z Bruselu se už ozývají hlasy (Barnier et al.), že o žádné nové dohodě se vyjednávat nebude, dobře totiž vědí, jak to v ostrovním království vypadá.
A tak všichni předpokládají, že Johnson po neúspěšném jednání, ze kterého obviní neústupné eurokraty, vyhlásí volby, zažehná nebezpečí Faragovy strany Brexit (ta získala v eurovolbách 30 procent) a odvrátí nebezpečí vlády staronového marxisty Jeremyho Corbyna.
Kéž by byly dějiny a politika tak jednoduché! Většinový volební systém je postaven na dvou stranách. Johnson by se musel s Faragem rozdělit o volební obvody, aby si nekonkurovali (a tajně mu slíbit účast na vládě), nikdo ale neví, zda je strana Brexit vůbec schopná někde labouristy porazit, právě se jí to nezdařilo v doplňovacích volbách v Peterborough. Přetahuje převážně konzervativní voliče a ve všeobecných volbách na rozdíl od bezvýznamných eurovoleb ji moc voličů nepodpoří. A už stoupá hvězda strany levicových liberálů, která je na rozdíl od labouristů jednoznačně pro setrvání v EU.
Se čtyřmi stranami si většinový systém neporadí, jedni berou druhým a s malým počtem může vyhrát kdokoli, i když lidé volí takticky.
Brexit národ tvrdě rozdělil. Mayová nechtěla voliče zradit, a proto prosadila kontrolu hranic a neusilovala o model Norska, jež není v celní unii, kontroluje rybolov, řídí se jurisdikcí Evropského hospodářského prostoru a má značnou obchodní svobodu. Brexit způsobila nejen nadvláda Bruselu, ale také masová imigrace. Do přelidněné Anglie proudí z bývalých kolonií neméně tolik lidí jako z Evropy, ale politici se báli nařčení z rasismu a dveře nezabouchli.
Alexander Tomský
Alexander Tomský je politolog, překladatel a pedagog. Dlouhá léta žil ve Velké Británii.
Po studiích pracoval jako politolog v ústavu Keston College, kde se specializoval na výzkum církve a státu, státního ateismu a náboženské opozice ve střední Evropě.
Po listopadové revoluci se vrátil zpět do Česka a věnoval se překladatelství a publicistice. Vedl nakladatelství Academia a nakladatelství Národního divadla, přednášel na New York University v Praze.
Byl členem strany Realisté, za kterou kandidoval jako jednička v Pardubickém kraji.
Takovou mocí vládne politická korektnost. Co udělá liberál Johnson, nevíme, ale ohledy na lid mít nebude.