Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Padesát sedm případů prezidenta Zemana a dělání politiky

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Senát se ve středu zachoval razantně. Odmítl návrh komunistů na zdanění církevních restitucí (vrátí se ke hlasování do Sněmovny) zde. Doporučil také svým členům, aby omezili účast na akcích Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS).

Horní komora parlamentu to zdůvodnila „současným směřováním spolku, vystupováním a projevy jeho hlavních představitelů, odklonem od jeho původních hodnot, jeho zpolitizováním a inklinací k hodnotám předlistopadového režimu“ zde.

Část senátorů dokončila práci na scénáři seriálu Padesát sedm případů prezidenta Zemana zde. Zdalipak dojde k realizaci, jasno není. To by se musela zapojit produkce, tedy dostatečný počet senátorů, posléze poslanců. Režii by nakonec musel mít Ústavní soud. Ale první fáze práce se blíží ke konci.

Díky našemu panu premiérovi má každý člověk v této zemi, aniž by někdy věděl, co že ten Senát je, hotový recept, jak senátory ve všech vyjmenovaných věcech šmahem odsoudit. Musel by vykřiknout: „Kampaň! Dělají tam politiku!“ A měl by pravdu. Je to kampaň a je to dělání politiky. A je to dobře.

Jde totiž o známky života ve společnosti, jejíž značná část podvědomě či vědomě touží po návratu do normalizovaných poměrů. Za normalizace se svobodná politická kampaň a politika vůbec z definice pronásleduje. Je líčena jako ideově závadná činnost ohrožující vrchnost, která je tady samozřejmě pro všechny, a kdo s tím nesouhlasí, je ztroskotanec a samozvanec.

Senátoři, jak jsem již jednou psal, pouze plní svou povinnost, kterou je práce v zájmu voličů, kteří jim dali svůj hlas. Ti členové horní komory parlamentu, kteří stojí za včerejšími rozhodnutími, by se museli zbláznit, aby začali hájit hodnoty, na kterých například ujíždí současné vedení ČSBS. A že nejsou v odmítání neonormalizačních manýr sami, svědčí reakce řady měst a obcí, které se k této organizaci staví stejně.

Památník Terezín již nebude spolupracovat s ČSBS na pořádání každoroční Terezínské tryzny. Dál dotovat ČSBS odmítl Hradec Králové, Jihlava nebo Královéhradecký kraj. Plzeň dotaci výrazně snížila. Praha odmítla půjčit sál Staroměstské radnice pro akci k 80. výročí okupace Československa nacistickým Německem.

Miloš Zeman na Hradě je symbolem neonormalizace. Senátoři, kteří připravují jeho padesát sedm případů, to hodlají dokázat jednotlivými fakty. Jen tak na okraj, vztah k této ústavní žalobě je vynikajícím lakmusovým papírkem, na němž se ukazuje, jak se která strana doopravdy staví k čilému kříšení starých duchů a nakolik jí tento úprk zpátky skutečně vadí.

Včerejší rozhodnutí Senátu ukázala, že náš politický prostor zatím nezaplnila zcela pohádka o srdnatém střelci Andrejovi.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám