Jedna má známá, jež sleduje arabská média, říká, že to je úplné nic proti politickým pohádkám a konspiračním teoriím, jaké kolují v arabském světě. I ty jsou ale inspirované dávným ruským podvrhem o židovském světovém spiknutí a sovětskou antikapitalistickou propagandou. Žádný stát nemá takovou moc, aby mohl zásadně ovlivnit svět, přestože svým dílem přispívá k duševnímu zmatku. Ten je hlavně důsledkem internetu, neboť umožňuje každému bez ohledu na vzdělání, soudnost a zdravý rozum, aby se k čemukoli vyjádřil.

Největší vinu možná nese politika. Odehrává se nepřetržitě (stále nějaké volby) a do všeho zasahuje. Dávno už není střetem ekonomických a stavovských zájmů, stala se ideologickým zápasem o svět jako v dobách náboženských válek, doménou propagandy a hanobením, morálním odsuzování protistrany. Extrémní rozkol společnosti nastolil lež jako přijatelnou zbraň, mizí dialog (o čem také diskutovat). Lži nepřátel odsoudíme, nepravdy na naší straně už tolik nebolí.

Jak nepříčetná může být válka slov představuje dnes Amerika. Prezident Donald Trump nazval pěší „karavanu” migrantů (pochybný výraz) převážně z Hondurasu invazí a útokem na Spojené státy. Prohlásil, že se mezi nimi nachází mnoho gangsterů a kriminálních živlů, její dlouhá pouť je možná financována Demokraty.

Promptně byl po americku napaden za rasismus. Kriminalita střední Ameriky patří k nejvyšším na světě a u domácích Hispánců je také vyšší než průměr Spojených států (bez černochů), a tak migranti prchají i před zločinem. Americká posedlost rasou je nebetyčná pitomost. Gangsterismus i slušnost mají příčiny převážně civilizační. Ryze protestantská Amerika mívala nejnižší kriminalitu na světě. A ta karavana jistě financovaná Demokraty není, kdo ji platil, nevíme, byť tvrdí prezident Hondurasu, že levicoví aktivisté.

Jaká invaze, namítají Demokraté, ti chudáci jsou neozbrojení. Pravda, ale šéf hraničářů ze San Diega Rodney Scott (CNN) popisuje rozvášněné zástupy metající kameny na stráže pod vlajícími honduraskými vlajkami. „Azylant by snad měl mít zvednuté ruce a přijít s prosíkem, ne?”

O čem ale svědčí vlajky migrantů? Lidé celého světa (zdaleka ne ti nejchudší) se domáhají „práva” na cizí blahobyt, aniž by se chtěli stát loajálními občany. Objevili slabost Západu a nalezli zbraň v síle davu, ale do invaze mají ještě daleko.

Přehánění a demagogie, toť důsledky existenciálního sporu společnosti. Jedni chtějí hranice zcela zrušit (levé křídlo Demokratické strany), druzí imigraci přísně regulovat. Nejen lež, dokonce i pravda se stává zbraní politického boje. Je účelová. Trump přilévá olej do ohně, konflikt vyhrocuje a raduje se ze zuřivosti svých odpůrců. Obranou hranic možná vyhraje příští volby.

Dokud nepanuje v zásadních životních záležitostech shoda, budeme trpět překrucováním, lhaním i fake news. Je smutné, když to ale někomu nevadí.