Článek
Zrádná premiérka po ročním beznadějném vyjednávání s EU kapitulovala. Za režim bezhraničního a bezcelního jednotného trhu, z něhož hodlala vystoupit, přijala potupnou knutu všech unijních regulací a omezení kartelu ve jménu fiktivní výstavby evropského státu, proti němuž se bouří polovina národa v království už bezmála třicet let.
Ztratila několik ministrů i tvář ve své vlastní straně. Naprostá většina ze 120 000 členů s ní souhlasila, že brexit je brexit, nikoli bezmocné nečlenství se všemi členskými závazky, a nikdy jí neodpustí.
Avšak karavana zatím jednotného kabinetu Mayové jede dál a vzteklí psi hrdého Albionu bezmocně štěkají. Vládu těsné většiny poslanci v obavě z opozičního vůdce, šíleného starosocialisty Jeremyho Corbyna neshodí.
Na obratu rozpolceného vedení státu zaráží jedna záležitost. Pragmatičtí, sekulární Angličané vůbec nerozumějí ideologii. Ta je sice světská, ale má charakter politického a dogmatického náboženství. To, čemu oni říkají bigotnost a nechápou, že by něco takového mohlo v evropské politice hlavního proudu hrát roli. Fanatici a extremisti se přece nacházejí na okraji politického spektra. Proto také ve střetu s posvátnou dogmatikou nemají nejmenší šanci. Unie diktuje, žádný upřímný zájem o kompromis s nimi nesdílí, a jak už to v zápasu se zaťatci bývá, těžce prodělají obě strany.
Návrh, kterým si premiérka zničila reputaci u 17,4 miliónu voličů brexitu a nakonec i politickou kariéru, vyvolá v Bruselu jen pozdvižené obočí. Za privilegovaný volný přístup k trhu se musí platit. A zvláště dnes, kdy nadšení z budovatelské integrace Evropy opadlo, nic jiného než vláda nad trhem Unii nezbyla. Ale v jedné záležitosti, byť bychom třeba nesouhlasili, jí musíme přiznat popularitu – svobodný pohyb evropských migrantů za prací. Z této „zásady” politická třída v Evropě neustoupí.
Jenomže podle všech průzkumů veřejného mínění právě proti nekontrolované hranici lid v referendu hlasoval (zvláště v přelidněné Anglii bez Skotska a Irska).
Na kolizi je tudíž zaděláno. Pokud by britská vláda na požadavek volné imigrace z EU přistoupila, zhroutí se politický systém dvou středových stran a elity, proti nimž se v plebiscitu Angličané vzbouřili.
Už nyní je pravděpodobné, že dohoda možná není. Británie a Unie budou nuceny spolu obchodovat v omezeném režimu Světové obchodní organizace, celních i netarifních zábran, a protože mají tak silně provázané hospodářství (logistika dodavatelských řetězců), společné projekty (Airbus), vzájemné investice, zejména ty evropské v Británii, a 80 miliard eur unijního přebytku v obchodní bilanci s ostrovním královstvím, nastoupí v Evropě recese. Taková je moc ideologie.
Alexander Tomský
Alexander Tomský je politolog, překladatel a pedagog. Dlouhá léta žil ve Velké Británii.
Po studiích pracoval jako politolog v ústavu Keston College, kde se specializoval na výzkum církve a státu, státního ateismu a náboženské opozice ve střední Evropě.
Po listopadové revoluci se vrátil zpět do Česka a věnoval se překladatelství a publicistice. Vedl nakladatelství Academia a nakladatelství Národního divadla, přednášel na New York University v Praze.
Byl členem strany Realisté, za kterou kandidoval jako jednička v Pardubickém kraji.