Když se na něco, co sledujete denně, chcete podívat z nadhledu, řeknete si, že si zahrajete na marťanského pozorovatele. Dnes si zapnul jednání Sněmovny, na jehož konci se bude hlasovat, zda dostane vláda důvěru.

Pozorovatel nemá v popisu práce emoce. Když chtěla většina voličů v Česku ve sněmovních volbách vládu vedenou trestně stíhanou osobou a když jiná většina v jiných volbách si přála opakování pěti let předchozí hradní zkušenosti, tak to může z pohledu Marťana znamenat jen jedno: lidé holt umějí být i takoví. Na pozorovateli je, aby ze skořápek politických projevů a činů vytáhl skutečné jádro.

Dnes přivedli ke sněmovnímu pultíku prezidenta. Jádrem jeho slov bylo jádro, tedy kdo se bude podílet na dostavbě bloků českých JE. Mars Miloše Zemana sleduje dlouho, tamní ústředí se domnívá, že připravuje půdu pro vstup ruských přátel.

Pozorovatel si v duchu poznamenal nesmyslné vazby tohoto projevu. Nemůže žádat vyhození státních úředníků člověk, který nikdy nevyhodí svého bezprověrkového kancléře. Nemůže horovat za vylepšení technologií člověk, který ohlašuje Zemanův zákon: „Každý nový počítačový systém je dražší, pomalejší a poruchovější než systém předchozí.“ Mohl by leda dělat kampaň na sčot a na liščí ohon s ebonitovou tyčí.

Pak mluvil premiér, během jehož extempore vyhodil Marťanův počítač slova „Červený Hrádek“. Preference premiérova hnutí jsou však stálé. Jeho voličům tedy nemohlo vadit, že vystoupení zástupců ODS, TOP 09 a KDU-ČSL měla propastně jinou kulturní a politickou úroveň. Andrej Babiš stojí v čele vlády, která má přesvědčit vystrašené, že jim bude líp.

Strašáci jsou dva: migranti a nové technologie, které jim mohou změnit existenci. Migranty u nás nikdo v podstatě neviděl, ale dští se na ně vládní oheň a síra obstojně, tudíž první bod odfajfkován. Druhý bod se spojil už dávno se zatracením těch spoluobčanů, kteří se v novém světě necítí špatně, a proto ze zásady nevolí ANO. Též odfajfkováno.

Zeman v projevu zmínil Aljošu Karamazova. Aljošův bratr Ivan mu vyprávěl svou Legendu o Velkém inkvizitorovi, což je jeden velký monolog zdůvodňující, proč církevní mocipáni jdou s ďáblem, nikoli s Bohem. Ježíšovi Velký inkvizitor vysvětluje: „Říkám ti, že člověk nemá trýznivější starost, než aby našel toho, komu by mohl co nejrychleji odevzdat ten dar svobody, s nímž se toto nešťastné stvoření narodí… A lidé se zaradovali, že jsou již zase vedeni jako stádo a že konečně byl z jejich srdcí sňat ten strašný dar, který je tolik mučil.”

Tolik několik marťanských postřehů před hlasováním o důvěře Babišově vládě.