Ukrajinská média se nijak netají tím, že se v pátek 18. května podařilo ukrajinským vojákům osvobodit obec Pivdenne a dále ji drží, i když separatisté na ni v pondělí zaútočili ze tří stran.

Armáda se také pochlubila, že v neděli večer průzkumná diverzní jednotka pronikla do týlu nepřítele a zajala tři bojovníky separatistů, kteří byli na pozorovacím stanovišti. Podle separatistů dalšího bojovníka na hlídce zabila, ale ztratila přitom dva své muže, což armáda opatrně přiznala.

Další velký úspěch tomu předcházel, když se minulý týden ukrajinskému oddílu podařilo v bojích v průmyslové zóně u Avdijivky zabít osetinského velitele mezinárodní jednotky bojující na straně separatistů Olega Mamijeva.

Poslední operace se odehrávaly za mohutné podpory dělostřelectva, které pálilo z raketometů grad a děl ráže 122 mm i minometů. Vyžádaly si několik mrtvých a zraněných civilistů, většinou na straně separatistů, což ukazuje, kam směřovala palba.

Obavy z rozsáhlejšího konfliktu potvrzují i výroky ukrajinských vojenských expertů, kteří vysvětlují, jak je čtvrtmiliónová Horlivka důležitá. Kdyby se ji podařilo dobýt, šlo by u Jenakijeva přerušit klíčovou silnici E50 spojující střediska separatistů Doněck a Luhansk a ohrozit Doněck ze severu.

Ukrajina navíc zbrojí. V USA nakoupila protitankové rakety javelin, které by mohly eliminovat tankové síly separatistů. U české firmy Excalibur Army a polského Wtorplastu si koupila desítky repasovaných obrněných transportérů BVP-1 a samohybných houfnic 2S1 Gvozdika, stejné, jaké pálí na frontě.

Frustraci Kyjeva ze zamrzlého konfliktu na Donbasu lze chápat. Začal před čtyřmi roky a nic nenasvědčuje tomu, že by spěl ke konci. Jednání váznou, protože ani jedna strana není ochotná ustoupit.

Vojenské řešení je však to nejnebezpečnější. Těžko lze počítat s tím, že Rusko nepřikvačilo separatistům na pomoc. Konflikt by tak mohl eskalovat jako v letech 2014 a 2015. To by ani 210 dodaných javelinů nemuselo stačit. Ukrajinské vedení zřejmě spoléhá na to, že s příchodem Donalda Trumpa jsou Spojené státy ochotnější pomáhat a nenechaly by Kyjev ve štychu.

Prezidentu Petru Porošenkovi by ani ne rok před volbami dalo hlasy jen devět procent voličů, přičemž tři čtvrtiny oslovených se domnívají, že Ukrajina je vedena špatně.

Porošenkova éra se chýlí ke konci a on by neměl nechat svému nástupci břemeno těžkých bojů, i když si myslí, že úspěch na frontě by mu přihrál hlasy části nacionalistů. Rozhodnutí, jak postupovat na východě, by měl nechat na budoucím prezidentovi, či prezidentce, protože největší podporu má bývalá premiérka Julija Tymošenková.