Článek
Za všechny neúspěchy, selhání i korupci až v posledním čtvrtstoletí mohou podle Babiše tradiční strany, zejména ODS a ČSSD, později i TOP 09. To ony tady, jak prohlásil ve sněmovní debatě o jeho vydání k trestnímu stíhání, prý vytvořily obludnou korupční hydru, která dusí celou zemi. Nyní se ho chtějí zbavit, protože chce tuto hydru rozbít.
Jinými slovy: v jeho osobě přichází spasitel, který vše napraví. A této role se prý může zhostit, protože s tím, co dosud bylo, nemá on sám skoro nic společného. Dokonce, zdá se, ani s tím, co se nepovedlo v uplynulých třech letech, kdy byl ministrem financí a místopředsedou vlády. Jenže v podsouvání této interpretace je zároveň nejzranitelnější.
| ČTĚTE TAKÉ: |
|---|
| Babiš se v debatě pustil do Zaorálka i ODS |
Bylo proto s podivem, že už ve zmíněné televizní debatě se ho představitelé ODS (Zbyněk Stanjura) a ČSSD (Lubomír Zaorálek) nezeptali, jak dokázal oním údajně strašným systémem a chapadly korupční hydry proplout v posledních 25 letech tak, že se z pracovníka komunistického zahraničního obchodu vyšvihl až na druhého nejbohatšího muže v zemi.
Vždyť pokud bylo opravdu vše prolezlé korupcí a neschopností, jak proboha dokázal Babiš neustále bohatnout, aniž by byl součástí systému, na němž teď nenechá nitku suchou? Nechtěl by nám konečně vysvětlit, jak a za co si pořídil Agrofert? A proč chodil na večírky i narozeninové oslavy s tehdejšími nejprominentnějšími politiky a stýkal se s bossy podsvětí, když se mu celý ten systém morálně tak hnusil?
Druhý argumentační faul se týká stavu naší země. Ano, panovala zde vysoká míra korupce. Různé vlády, v jejichž čele stály tu ODS, tu ČSSD, si vedly lépe nebo hůře. Celkově to ale nebyla země úplně neúspěšná a ani současný ekonomický růst by nebyl tak vysoký, kdyby se základy pro něj nerodily už dávno před nástupem vlády, v níž usedl v roce 2014 i Babiš. A nebyl by takový také bez Evropské unie, na kterou Babiš ve volební kampani populisticky útočí.
Je zde i další otázka. Pokud je Babiš skutečně cosi jako spasitel, který jen chce, aby celý stát fungoval tak dobře jako jeho firma, proč se ho nikdo neptá, jak to tedy funguje v té jeho firmě? Platí svým zaměstnancům více, než je průměr? Zachází s nimi lépe, než je obvyklé jinde? Nedávný dokument Saši Uhlové, v němž se nechala v jedné drůbežárně Agrofertu zaměstnat, ukázal dosti otřesné podmínky. Kniha Žlutý baron autorů Jakuba Patočky a Zuzany Vlasaté pro změnu zdokumentovala predátorské praktiky Agrofertu vůči konkurenci.
Miroslav Kalousek se ve zmíněné debatě pokusil naznačit, že v Babišově „snění“ o naší budoucnosti jsou i představy politicko-ústavního rázu, které mohou vážně podvázat fungování demokracie u nás. Babišovi se podařilo z otázky vyklouznout, ale v příštích debatách by měli zástupci tradičních stran podrobit jeho představy mnohem silnější kritické oponentuře. Nejde v tomto bodě o málo.
Námětů na to, jak diskutovat s Babišem, by se dalo nabídnout mnohem víc. Podstatné je, aby představitelé ostatních stran nedovolili Babišovi vnutit veřejnosti představu, že zatímco oni jsou představiteli údajně zkrachovaného systému, Babiš jeho součástí jaksi nebyl, a i proto se dnes může stavět do role spasitele.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Ve skutečnosti byl Babiš součástí onoho systému mnohem více než oni, neboť jeho bohatství, vliv a moc pocházejí z něj. Když se jim o tom nepodaří přesvědčit veřejnost, Babiš vyhraje.