ČSSD zvolila nového volebního lídra, Lubomíra Zaorálka. Hned byl verbálně aktivní. Zároveň je v politice tak dlouho, že pro jeho pochopení lze použít minulosti. To pochopení je podle mého názoru nutné, jde o lídra velké strany. Připomeňme si pár věcí o Lubomíru Zaorálkovi. V uvozovkách budou přímé citace.

Základem je pro něj vědomí, že „léta 2017 a 2018 budou pro Českou republiku klíčová. Tady se po všech těch volbách bude rozhodovat o tom, kam budeme patřit“. ČSSD by v tom měla hrát významnou roli. Ale nehrála: „Měl jsem pocit, že nedomýšlíme to, že věci, které říkáme, nemají šanci u lidí, kteří nás volí, být pochopeny, takže já teď... prostě mám za úkol dokázat, že tohle dopovězení jsem schopen provést lépe.“

Ke komu bude mluvit? Kdysi jako intelektuál byl schopen přitáhnout i vzdělanější a mladší. Tuto skupinu ovšem ČSSD po loňských krajských volbách odřízla. Ale Zaorálek v sedmdesátých letech pracoval na stavbách ve společnosti bývalých vězňů, ochutnal dokonce, ač nerad, i psa, aby netrhal partu. Z té doby si odnesl přesvědčení: „Neměli bychom pohrdat ani hloupými, jen hledat způsob, jak jejich hloupost minimalizovat.“

Kvůli politickým postojům svého otce se tehdy nedostal na VŠ. Nahazoval fasády, stavěl krby a s ostatními pil z velkého kbelíku horkou vodu s rumem a cukrem. Měl své první velké vítězství v pokeru, když psychologickou fintou napálil zkušené spoluhráče: „Tvářil jsem se, že mám, na co nemám, oni to vzdali, a když potom viděli moje karty, chtěli mě zabít.“

Vyprávěl také, jak přijel do Radslavic, kde Zaorálci žijí už 360 let, aby promluvil k občanům. Poznala ho nejdříve náhodná paní a pak v sále seděli bratranci a sestřenice a čekali, co jim bude povídat. „Celkem nikdo mi nerozuměl, ale byl jsem jejich.“

Nebyl by to špatný model pro volebního lídra, jen doba a místo se mezitím změnily. Roli toho, jemuž nerozumějí, ale je jejich, obsadil na jedné úrovni Miloš Zeman, na jiné zas Andrej Babiš. A místo bratranců a sestřenic sedí v sále celá republika.

Zaorálek jede jako motorová myš. Babiš ale, mám-li zůstat u tohoto přirovnání, jako motorová krysa. Zaorálek se dušuje: „Mám plán napsat zásadní shrnutí toho, co nabízíme, a podepíšu to svou rukou a svou krví!“ Babiš si vystačí s prachy a koblihami a taky s brnkáním na poddanské struny v duších stoupenců. Pro ně je zatím věrohodnější šaramantní miliardář než zběhlý intelektuál. Ale samozřejmě se ještě nestřetli muž proti muži.