Sobotní nálet Američany vedené koalice na výšiny u Dajr az-Zauru pohřbil veškeré naděje na posun při řešení konfliktu. Pětice letadel, mezi nimiž byly i dánské a australské stroje, zaútočila na velké uskupení sil a uspěla. Byl to však gól do vlastní branky. Nebombardovala domnělé teroristy z Islámského státu, ale syrská vládní vojska. Šedesát jejich příslušníků padlo.

Spojené státy se omluvily, i když si neodpustily pár jedovatých šlehů vůči Rusům, že kvůli tomuto incidentu svolali Radu bezpečnosti OSN, ale kvůli Asadovým zvěrstvům to neudělali. To ovšem nic neměnilo na tom, že americký plán na obnovení jednání o míru je v troskách.

Režim v Damašku sedmidenní příměří neprodloužil a v pondělí propukly tvrdé boje u Aleppa. Asad tam proti vzbouřencům, kteří se pokusili prorazit obklíčení, nasadil letectvo a během bojů byl zasažen humanitární konvoj s pomocí od OSN a Červeného kříže, přičemž zemřelo dvacet lidí. Zřejmě se stal cílem syrského nebo ruského náletu, ačkoli to popírají Moskva i Damašek. V každém případě Červený kříž i OSN okamžitě přerušily dodávky humanitární pomoci, byť do Aleppa se žádná nedostala. O moc horší to už být nemohlo.

Američané to přitom tak krásně rozehráli. Snažili se nějak zavázat všechny, aby se mohla obnovit jednání o příměří a konečně přinesla nějaký výsledek. A právě tato taktika se jim stala osudnou. Aby USA dosáhly toho, že Asadův režim nebude napadat vzbouřence, nabídli Rusku vytouženou metu – společné koordinování útoků na teroristické organizace. Rusové by tak mohli aspoň trochu nahlížet Američanům pod prsty, ale vzhledem k tomu, že na společném nepříteli v podobě Islámského státu se shodují všichni, by to až takový problém být nemusel.

Plán fungoval, Moskva zatlačila na Asada a střetů na frontě ubylo, což potvrdila i exilová skupina SOHR, monitorující dění v zemi, kterou rozhodně nelze podezřívat z nadržování režimu v Damašku. Pak ale přišel osudný nálet, který dal jasně za pravdu Rusům, že je potřeba zřídit společné středisko pro řízení operací. Pak by Američané dobře věděli, kde jsou syrští vládní vojáci, a Rusové by zase věděli, co poletí Američané a jejich spojenci bombardovat.

Vysoká hra Američanům nevyšla. Ale není to jediná jejich prohra v posledním týdnu. Snaha zavázat si všechny se proti nim obrátila i v Ar-Raji, městě na severu Sýrie, které nedávno dobyly jednotky Svobodné syrské armády (FSA) za masivní podpory tureckých sil. Ani tam nemohli chybět američtí poradci, což je dobře, protože je lepší, když postup sil monitorují, a snaží se tak předejít možným nežádoucím střetům. Turci se totiž nijak netají tím, že kromě boje proti Islámskému státu jim jde také o porážku Kurdů.

Ovšem bojovníci umírněné a Washingtonem dost podporované Svobodné syrské armády FSA v Ar-Raji tam na své spojence křičeli, že jsou to prasata a psi a že je pozabíjejí. Američané raději odtáhli.

Podle analýzy Global Research bylo kromě obligátního antiamerikanismu důvodem to, že USA otevřeně podporují kurdské milice YPG, které se v boji proti Islámskému státu zatím osvědčily nejvíce. Někteří američtí specialisté se dokonce ukazovali s nášivkami YPG na uniformách. A syrští Arabové zrovna Kurdy nemusejí, zvláště ti podporovaní Turky.

Ať už byl důvod jakýkoli, ukázalo to, že pozice Američanů není v Sýrii nijak silná, když jim mohou příslušníci FSA vyhrožovat likvidací. Je to také voda na mlýn Kremlu, který tvrdí, že se Američanům nepodařilo oddělit zrno od plev, tedy odfiltrovat radikály. Hlavně to ale ukazuje, že se do brutální syrské války podobné delikátní plány nehodí, i když ona snaha zavázat si všechny není v zásadě špatná.

Pokud bude mít každý pocit, že na příměří vydělá, je šance, že se uzavře. Ovšem dosáhnout toho v Sýrii nebude snadné, protože každý chce urvat co nejvíc a ustupovat se nikomu nechce ani o píď, aby neutrpěla čest. Filutům se v takovýchto případech někdy stane, že se všichni spojí proti nim a vypráskají je.

To bychom ale neměli strýčku Samovi přát, neboť i v našem zájmu je mír v Sýrii. Bylo by však dobré, kdyby si ve Washingtonu uvědomili situaci a snažili se především porazit Islámský stát a další teroristické organizace a dosáhnout alespoň dlouhodobého příměří, aby lidé ze Sýrie už neprchali, byť by to bylo za cenu značných ústupků. To by si ovšem USA nesměly hrát na machiavellistického šéfloutkáře, jakkoli chápu, že by Barack Obama rád v Sýrii dosáhl rychle výsledků, aby pomohl Hillary Clintonové ve volbách.