Článek
Někteří, jako třeba Donald Trump, slibují, že zvrátí proces globalizace. Vrátí prý práci v mizících průmyslových odvětvích do USA, zastaví příliv imigrantů, jakož i růst práv nejrůznějších menšin. Omezí prý zhoubnou politickou korektnost.
V částech islámského světa pro změnu už nějakou dobu bují fundamentalismus. Coby reakce na vítězný pochod globalizované západní modernity na sebe bere podobu radikálního odmítání západního stylu života. Západ je prý prohnilý a nemorální, je třeba ho zničit.
Je ale jedna údajná hrozba, která spojuje západní populisty i islámské fundamentalisty: pokračující a nezastavitelný proces emancipace žen, který by se dal v nejobecnější rovině popsat jako feminizace světa.
V tomto procesu zdaleka nejde jen o boj o ekonomickou a politickou rovnost, kterou reprezentuje feminismus. Jde spíš o to, že ačkoliv ani na Západě nejsou ženy ještě úplně zrovnoprávněny, jejich role za posledních několik dekád obrovsky vzrostla. Pronikly do všech významných profesí, a v některých se staly dominantními.
Jejich role stoupá i v oblastech, které byly dříve dominantou mužů – kupříkladu ve sportu a zábavním průmyslu. Většinu univerzitních studentů dnes tvoří na Západě dívky.
Ještě podstatnější je, že se v tomto procesu ženské emancipace zásadně mění fungování naší kultury v tom nejširším možném smyslu. Klasický patriarchální svět byl spojen s mocenskými hierarchiemi a různými formami donucování, zatímco prosazující se ženský svět inklinuje více k dialogickým formám komunikace a fungování v sítích.
Konzervativní politika, opanovaná muži, si stěžuje na rozpad klasických hodnot a struktur, včetně rodiny, ale uniká jí, že emancipované ženy především nechtějí žít ve strukturách, které – s odvoláním na jejich biologickou roli – pomáhaly udržovat různé formy nadvlády mužů.
Ve výčtu toho, jak feminizace mění svět, bychom mohli pokračovat. Je to revoluce svého druhu. A ohrožuje nejen „tradiční“ formy fungování společnosti, ale konkrétně společenský status mužů.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Není náhodou, že radikální jádro Trumpových voličů tvoří bílí, méně vzdělaní muži, kteří vedle ekonomického ohrožení způsobeného odlivem méně kvalifikované práce za hranice USA se také cítí ohroženi menšinami, migranty – a rostoucí emancipací žen. I tento konflikt, ač ho málokdo otevřeně popisuje, je v pozadí střetu mezi Hillary Clintonovou a Donaldem Trumpem.