Stalo se to sice už minulou neděli, ale tento obrázek mám stále před očima (od 2:00 do 2:08 min.) zde.

Nějakou chvíli trvalo, než mi došlo, co že mi tento výstup intenzitou prožitku připomíná. Jděte ve videu na 55:13 min. a vydržte přinejmenším do 55:43. zde.

Tato epizoda se už dávno stala součástí české lidové kultury (mimochodem originální ruské podání se s českým dabingem v této scéně nedá vůbec srovnat, je rozbředlejší a neříká to Mistr František Filipovský). Neinspirovala náhodou tato tklivá litanie Andreje Babiše, aby ji použil na své cestě lidového miliardáře, kterému zlí zavedení politici ubližují, kudy koalují?

V každém případě si stěžuje rád a pořád. Jen člověku není jasné, jak tento smutný muž, kterému v životě nebylo dopřáno nic jiného než překračovat klacky, které mu furt někdo házel pod nohy, dosáhl vrcholů, z nichž shlíží.

Špičkové zatím bezesporu bylo jeho vystoupení v Poslanecké sněmovně k Čapímu hnízdu. Poplival všechny, na koho dosáhly jeho sliny, politoval se a na konci jen tak letmo se zmínil, že ano, předtím o Čapím hnízdě neříkal pravdu. Ale udělal to v zájmu dětí! Tedy svých vlastních.

Je to dobře promyšlená role. Sedí spoustě lidí. V Andreji Babišovi se vidí. Vždyť i oni nadávají na poměry. Na „ty nahoře“. Na pitomého šéfa. Na blbého souseda. Na debila spolužáka, který byl na škole mlácený jako žito a dneska je z něj pan podnikatel s fárem, barákem a ženskou jako z Playboye. Protože je to kolem samý hajzl, větší nebo menší. Takhle to je, kamarádi.

Když si představím Masaryka, který by seděl ve Vídni u piva a stěžoval si Štefánikovi, že ti rakouští grázlové nenechají slušného Čecha dýchat a že všechno stojí za… „Veru,“ přikyvoval by Štefánik, „ je to v riti. Všetci kradnú.“ Žádná republika by nebyla. Stejně se v ní slušný člověk uznání nedočká. To už je lepší mít císaře pána. Nebo šéfa rodinné firmy s názvem Stát.

Andrej Babiš ví, že mnoha lidem se líbí, když se někdo tváří, že je stejný jako oni, i podvůdky dělá, když je to pro tu rodinu. Kdo tomuto „lidovému“ stylu oponuje a jak? Tady se můžeme podívat (od 2:25 do 3:42 min.).

Babiš na začátku vládní spolupráce otevřeně pohrdal Bohuslavem Sobotkou, sucharem bez divadelní jiskry. Dnes se nad ním spíše vzteká. Nádoba Babišových příznivců totiž podle sociologů protéká, podpora mizí. Co když přijde pochopení, že suchar dělá pro republiku víc než kejklíř?