Článek
Policie také opakovaně „vyhodnocuje“ coby zákonu neodporující i incidenty, které na první pohled mohou připadat průměrným občanům jako zcela zřejmé porušení zákona.
Vyhodnotila tak nošení šibenic na demonstrace nebo přímé i nepřímé vyhrožování násilím či smrtí ústavním činitelům kvůli údajně vlastizradě.
Příkladem budiž jednání Vladimira Heřmana, který přinesl vloni v létě na demonstraci maketu šibenice. Policie nejprve jeho jednání sice začala stíhat jako protiprávní, ale pak celý případ předala městské části Praha 1 k přestupkovému řízení. Ta rozhodla, že nešlo dokonce ani o přestupek, ale jen o „vědomou nedbalost“.
Mnoho občanů musí být zmateno. Vidí v televizních záběrech totéž co policie?
A co si má průměrný občan kupříkladu myslet nyní, když v médiích sleduje záběry kaváren a obchodů, které se zapojily do sítě HateFree Zone (kampaně proti nenávisti), na nichž jsou tyto podniky posprejované nápisy jako „smrt“, hákovými kříži i jinou neonacistickou symbolikou, a policejní mluvčí k tomu prohlásí, že policejní experti nejprve musejí „vyhodnotit“, zda se kromě sprejerství jedná o trestný čin, kupříkladu podněcování k nenávisti?
Chybí vůle stíhat?
Co chce policie „vyhodnocovat“? Neměl by okamžitě vystoupit veřejně ministr vnitra a prohlásit, že od policie očekává, že pachatelé zjevných trestných činů, popsaných v paragrafech 352 a 355 i 356 trestního zákoníku coby protiprávní jednání z nenávisti, budou co nejdříve dopadeni?
Je samozřejmě jasné, že policie i státní zastupitelé, popřípadě soudy, musejí pracovat s větším množstvím důkazního materiálu, než jaký se nabízí občanům v médiích.
Většina z nás také uzná, že ne vše je černobílé a že kupříkladu prosťáček pochodující se šibenicí nemusí chtít hned někoho opravdu zabít nebo ohrožovat. Zároveň ale je těžké nemít z toho všeho dojem, že orgány činné v trestním řízení prostě nechtějí výše zmíněné činy aktivně stíhat.
Atmosféra nezájmu
Možná i proto, že ve společnosti vládne atmosféra, spoluvytvářená bohužel i nenávistným jazykem některých politiků (jakož i pasivitou těch slušných vůči těm neslušným), v níž orgány činné v trestním řízení necítí „politickou objednávku“ aktivně takové činy trestat.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Bohužel se nám tato laxnost může vrátit jako bumerang. Násilí plodí násilí a nepotrestané projevy nenávisti jsou jen pozvánkou k dalším.