Článek
Nový rok 2016 Saúdové přivítali popravou 47 lidí. Jedním z nich byl také šíitský duchovní Nimr Bákir al-Nimr, který se zasazoval za práva šíitské menšiny v zemi. Podle BBC „byl shledán vinným z podpory zahraničního vměšování, neuposlechnutí svého vládce a použití zbraní proti bezpečnostním složkám“. A to i přesto, že odmítal násilí: „Slovo je silnější zbraň než kulky, protože autority by z ozbrojené bitvy jenom profitovaly.“
Vše dokresluje skutečnost, že liberální saúdskoarabský blogger Raíf Badaví je stále ve vězení. A to i přesto, že obdržel v říjnu 2015 Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Tu uděluje Evropský parlament, jehož předseda Martin Schulz vyzval k jeho propuštění.
Šíité se bouří, v Íránu došlo k drancování saúdské ambasády. Sunnitské státy v odpověď uzavřely ambasády v Íránu. Jednání o míru v Sýrii budou zase o něco více komplikované. Nesouhlas s hromadnou popravou vězňů – včetně al-Nimra – ale vyjádřila řada státníků a osobností. I generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Saúdové však nejsou jediní, kdo může dělat vrásky současné americké vládě. Zdá se, že tradiční spojenci USA jsou stále méně ovladatelní. Kazí snahu Baracka Obamy vystupovat na mezinárodní scéně více umírněně. Za cíl si dal napravit pověst své země coby jednostranně se rozhodující velmoci a světového četníka. Například tím, že odmítá vstoupit do pozemního boje proti takzvanému Islámskému státu pro neexistenci plánu, jak stabilizovat oblast po jeho porážce.
Podle Amnesty International v Egyptě, amerického spojence v boji proti terorismu, vládne armáda pevnou rukou za cenu porušování lidských práv. Turecko sestřelilo bojové letadlo ruské armády v Sýrii. Na přetřes se dostává stále více jeho angažmá v uprchlické krizi, boj proti Kurdům a údajné obchodování s takzvaným Islámským státem.
Thomas Kulidakis
Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.
V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.
Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.
Ať již převezme prezidentský úřad z rukou amerického prezidenta Baracka Obamy kterýkoli z kandidátů, čekají ho horké chvíle. Oblíbenost, respekt, moc a tím také vliv Spojených států ve světě stále zřetelněji upadají. Děje se tak od nezdařené invaze do Iráku v roce 2003. Barack Obama se pokusil stabilizovat situaci, ale dále sklízí bouři tam, kde vítr zasel jeho předchůdce. Ještě však není pozdě vývoj zvrátit ochotou ke spolupráci. Se všemi stranami, které mohou pomoci vyřešit stále chaotičtější situaci v mezinárodní politice. Rusko, Írán a Čínu nevyjímaje.