Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Šlohnutá Liška Bystrouška nepomůže

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Čtrnáctidenní volno koncem roku má své kouzlo. Když v zájmu duševní hygieny schválně zavřete okna, kterými k vám proudí informace ze světa, je život docela fajn. Největšími zážitky, které za takových podmínek člověka navštíví, jsou oznámení v pizzerii, že „přijmou picaře“, a setkání na Hukvaldech s kamenem, na němž byla Liška Bystrouška, kterou mezitím spoluobčané šlohli.

Ale to jsou uměle vytvořené podmínky, dobré leda k přechodnému zotavení. Protože už pár kilometrů za Hukvaldy začíná země procházející vývojem, který by člověk doma nechtěl. Použiji formulací člověka, který je ve své kritice polské vlády jedné strany PiS až překvapivý.

Sám totiž patří ke konzervativním jestřábům, a když byl ve vládě s PiS, proslul tím, že nesnáší EU, dětem jako ministr školství zakazuje číst Dostojevského a Kafku, ale chce je obléknout do stejnokrojů a umístit pod dozor ne nepodobný starokomunistickému, pouze s katolickým odérem.

I tento Roman Giertych uvádí, že PiS „je bolševickou stranou, u níž hlavní mechanismus získávání společenské podpory spočívá v konfrontaci pojmů 'my', tedy ti, kteří byli neúspěšní, a 'oni', kteří úspěšní byli, ale museli být úspěšní proto, že někoho okradli, podvedli atd.“ Dodává – a Jarosława Kaczyńského zná dobře z vládní spolupráce – že tato partaj je přesvědčena, že stát je jejím majetkem.

Varuje: „PiS je organizace, která ohrožuje základy existence polského státu. Hloupost, šílenství nebo obyčejný primitivismus těchto lidí může vést k nepředvídatelným koncům pro milióny Poláků.“ Když to překlopíme do našich poměrů, snadno najdeme jak hlupce, šílence a primitivy, tak ale rovněž politiky, kteří jsou s PiS spřízněni volbou krve a rodné hroudy jako měřítka hodnoty člověka, nikoli jeho lidských a občanských vlastností.

Jeden exprezident a jeden teďprezident jsou v této disciplíně výjimečně aktivní a oba by si zasloužili emeritní profesuru s cyklem přednášek Jak se stát na stará kolena vlastní karikaturou. Zvláště dojemný je Václav Klaus prohlašující odjezd ze země narození za nenormálnost, a přitom dlouhá léta ženatý s takto nenormální bytostí a druhou podobnou bytost mající za sestru.

Máme i svého aspiranta na řízení země coby svého majetku. Nedáme se zahanbit! (Mimochodem by musel být dle Klause rovněž vyšinutý.). Je tu několik politických stran, u nichž během roku definitivně zjistíme, kde si v zápase mezi krví a rozumem stojí. Čeká nás naplněná doba.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Na webu Hukvald se píše: „Pokud se dotknete liščina zlatého ocásku a budete si něco přát, do roka se vám přání splní.“ Houby s octem se dotkneme, je fuč. Sami se musíme snažit.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám