Očima Saši Mitrofanova: Demokraté všech barev, spojte se?

Francouzský tisk konstatuje, že přes celkový rekordní počet získaných hlasů krajně pravicová Národní fronta (FN) nedobyla nakonec žádný z 13 regionů jen díky mobilizaci voličů a taktickým přesunem hlasů mezi vládní levicí a konzervativní opozicí.

„Francouzi (v neděli) projevili svou zodpovědnost a masově hlasovali. Očekáváme od volených představitelů, že budou také odpovědní a usmíří se s lidem,“ napsal Le Parisien. „Levice a pravice by udělaly chybu, kdyby se vrátily ke svým praktikám, jako by se nic nestalo,“ varuje pravicový Le Figaro.

Socialistický premiér Manuel Valls poděkoval levicovým voličům, že vyslyšeli výzvu ze svého tábora, aby podpořili pravicové kandidáty v klíčových krajích. Vůdkyně FN Marine Le Penová naopak odsoudila postup svých volebních protivníků a stažení socialistických kandidátů označila za machinaci.

Jak říkával Ota Černý: „A co na to volič?“ Míním voliče českého, který nechce připustit, aby k podobné situaci došlo u nás. Ideoví bratři a sestry Le Penové jsou u nás na vzestupu. Jsou stále častěji nejen slyšet, ale také vidět na veřejných prostranstvích. Jejich poslední akcí bylo vyjádření podpory prezidentovi, jehož pokládají za svého.

Ministr za ČSSD Jiří Dienstbier řekl, že Miloš Zeman není svými názory a chováním sociální demokrat. A že nyní potvrzuje, že je spíše pravicový extremista než levicový politik. Je to přehnané zhodnocení? V každém případě se najde hodně lidí, kterým nic neřekne někdejší výrok Miloše Zemana: „Vláda, která toleruje zloděje a tuneláře, je sama objektivně vládou zlodějů a tunelářů.“ Tedy samotný výrok ano, ale nikoli jeho zřejmá soudobá interpretace: „Politik, který toleruje, že na jeho podporu agresivně vystupují pravicoví extremisté, je sám objektivně pravicovým extremistou.“

Kolem sebe ovšem vnímám mnoho lidí, kteří tento názor naopak sdílejí. Nezáleží přitom na jejich sebezařazení na ose pravice-levice. Odpor k prezidentovi, který se stal ikonou extremistů a prokremelských aktivistů, a tudíž bezpečnostním rizikem pro zemi, je charakteristický pro demokraty zleva i zprava. Francouzského příkladu si dobře všimli.

Tamní postup je uplatnitelný jen ve druhém kole většinových voleb. To je zrovna případ voleb hlavy státu. V Česku s předstihem zveřejnil podobný návrh jako svůj úvodní vklad do funkce šéfa TOP 09 Miroslav Kalousek. Neuváděl detaily, ale připustil, že by demokratické pravicové a levicové strany měly spolupracovat, aby odvrátily hrozbu ztělesněnou Milošem Zemanem a Andrejem Babišem. Nesetkal se s významným ohlasem.

Čas ale plyne a nic nenasvědčuje tomu, že by napětí ze společnosti vymizelo samovolně. Možná se vyhrotí natolik, že víc uší uslyší volání Demokraté všech barev, spojte se!