Článek
Společnost Člověk v tísni nabízí především pro středoškolské pedagogy cyklus, který jim má pomoci učit studenty kriticky posuzovat mediální sdělení. Jako příklad je použita kremelská propaganda zde.
Vedle sebe jsou dány kremelské lži počínaje prezidentem RF a konče prokremelskými weby v Česku a faktické údaje dokazující opak. Nejpřesvědčivěji usvědčuje Putina z veřejné lži sám Putin.
Jde o jeho ujišťování, že Krym neobsadili ruští vojáci, které pak po roce uvádí na pravou míru a přiznává barvu. Tu zelenou, od elitních vojenských jednotek, které na Krym, jak se z obrazovky chlubí, vyslal pro jeho zabrání. Mezi Putinovými výstupy je umístěn kus rádoby dokumentu, podle kterého mohou studenti, mají-li to v programu, lépe pochopit George Orwella, zásady jehož knihy 1984 tento snímek skvěle uvádí do státní praxe.
Také srovnání sovětského vpádu do Československa v roce 1968 a ruské okupace Krymu je přiblíženo jako prokazatelná paralela. Mohl by z ní mít radost původní Miloš Zeman, který přece měl jako svou první reakci přesně toto připomenutí. To až potom, po dlouhém kouři se Sergejem Lavrovem, začal věci vnímat jinak.
Učitelé a studenti nemusí sdílet názory, které z fakt uvedených v sadě Člověka v tísni vyplývají. Jedněm třeba téma v záplavě vlastních radostí a starostí nepřijde důležité, jiní pod vlivem řady lidí starší generace mohou bezděčně nebo vědomě sdílet názor, že je třeba poukazovat především na nepravosti, které napáchaly Spojené státy americké.
Proto by mohli učitelé – říkám to jako nápad – zařadit na závěr této sady protiválečný film Stanleyho Kubricka z roku 1964 Dr. Divnoláska. Je to satira spalující militaristy a politikaře jak v Americe, tak v tehdejším SSSR. A v závěru režisér ukazuje, kdo s nimi sedí ve stejné historické lavici. Dr. Divnoláska, bývalý nacista, není s to udržet pravici, která se stále vzpíná k hajlování.
Americkým „válečným jestřábům“ tento výprask patřil tehdy a patří dnes. Po zhlédnutí vyvstane otázka, zda by se mohl takový film dnes natočit v USA; a v RF. Odpověď zní: ano; sotva. V Rusku se dnes armáda zpochybňovat nesmí. A Putinův hlavní propagandistický zástupce v USA Andranik Migranjan přece napsal v Izvěstijích, že Hitler do roku 1939 byl velkým německým politikem, který se zasloužil o připojení historických německých území včetně českých Sudet.
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.
Putin vede divnoválku a mnozí divnolidé včetně poslanců největší vládní strany v ČR ho podporují. V takové divnodobě je jen dobře, když si někdo vezme do ruky skalpel normálnosti. Jako v tomto případě Člověk v tísni.