Hodinu před zahájením Valného shromáždění OSN jsem sledoval, jak do jednacích prostor přichází jedna delegace za druhou. Možná jsem oběť profesionální deformace, ale nemohl jsem se od toho odtrhnout. Později jsem zjistil, že jsem nebyl s touto úchylkou sám.

Jeden ze spolusledujících popsal celkový dojem slovem babylón. Lze s tím souhlasit. Zároveň měl ale tento mumraj jednu vlastnost, která doslova bila do očí.

Na cestě do obrovské zasedací síně defilovaly před kamerami stovky více či méně důležitých státních činitelů včetně těch s nejvyšší geopolitickou váhou. Celkový dojem? Byli to mladí sebevědomí lidé (mladí samozřejmě na politiky) ve výborné kondici. Starci v čele států přijeli také, ale demonstrovali dobrou formu.

Americký ministr zahraničí John Kerry ještě nedávno musel po úrazu chodit s berlemi. Teď je neměl a dokonce se pokoušel o klus místo běžné chůze, byť velmi nepatrně kulhal. Lídr musí být fit, protože rozhoduje o jiných, kteří mu svěřili moc. Český prezident, který se v nabuzeném davu mihl též, se tomuto nepsanému pravidlu vizuálně vymykal.

O jeho přítomnosti, ale také účasti hlav mnoha dalších států se sice vědělo, jenže publikum na VS OSN a ve světě očekávalo hlavně projevy Baracka Obamy a Vladimira Putina. A také jejich pozdější jednání za zavřenými dveřmi. Výsledky jsou už známy. Tedy vlastně jejich interpretace, kterou uznaly za vhodné pustit ven zúčastněné strany.

Zazněla slova o otevřenosti a upřímnosti u jednacího stolu. Ale hlavní kámen úrazu ohledně syrské války, který měly mezi sebou USA a Rusko, odvalen nebyl. Obama je pro spolupráci s Ruskem v Sýrii, ale za podmínky, že na závěr odejde Bašár Asad.

Prezidenta USA podpořil francouzský kolega François Hollande. Putin je pro případnou součinnost se Západem, ale za podmínky, že se musí o Asada v Sýrii jako legitimní a neměnnou sílu opírat.

Miloš Zeman se po projevech lídrů jako Obama a Putin svěřil, že ho předběhli. Sám promluví v noci z úterý na středu. Možná svoje vystoupení upraví v souladu s tím, co již zaznělo. Anebo nikoli a pak zopakuje to, co říkal předtím a co je kalkulem postojů ruského prezidenta ohledně koalice proti ISIL a orientace na Asada. Tato věc nyní slouží jako prubířský kámen, kam ten který politik chce směřovat svou zemi.

V přípravě na projev Zeman – po dojemném uvítání dětmi českých krajanů – oslavil narozeniny v ruské restauraci na Manhattanu za zvuků garmošky. Musí se mu nechat, že svůj osobní směr neskrývá. Myslí to upřímně.