Je věcí KSČM, proč se nepřihlásila k výročí, které kdysi, za vlády její předchůdkyně bylo povinným milníkem nástěnkového referenta. Její ruská sestra a přítelkyně, Komunistická strana Ruské federace věnovala tomuto datu náležitou pozornost (http://kprf.ru/party-live/cknews/141776.html).

Pozoruhodná je koncepce projevu předsedy ruských komunistů Gennadije Zjuganova, že Lenin byl vlastně mladším bratrem Kristovým a jeho pokračovatelem byl zas Stalin. Taková svatě totalitní trojice mu z toho vyšla. Naše KSČM je mnohem umírněnější. V oficiálních stanoviscích se ničeho takového nedopouští. Jednotlivým zastáncům Stalina, Gottwalda a jiných nechává volné pole. V rámci vnitrostranické demokracie.

To jsme ale zamluvili Lenina – a ten si to opravdu nezaslouží. Protože není v dějinách mnoho lidí, kteří dokázali ovlivnit jejich chod na celé století. Leninův odkaz vlastně žije dodnes. Dovolím si zmínit jen jeden bod, který se mi ale zdá nejen důležitý, ale kvůli boji prezidenta Miloše Zemana proti zesnulému novináři Ferdinandu Peroutkovi i aktuální. Jde o odpovědnost intelektuála.

Lenin byl nevšední osobností. Toužil po změně společenských poměrů. Zároveň ho poháněla osobní nenávist k režimu, který mu popravil milovaného staršího bratra. Když ale později v sovětském období, kdy jako vůdce nového státu poznal blíže ty „dolní milióny“, které potřeboval vybičovat pro to, aby obrátil stát vzhůru nohama, ulétlo mu sem tam pohrdání jejich kvalitami. Především kvůli neochotě a neschopnosti „širokých mas“ pracovat bez biřice s knutou.

Přitom jako publicista, který nelítostně tepal prohnilost carského Ruska, byl Lenin výjimečný. Zkrachoval až jako tvůrce čehosi nového. Vize státu, kde se bude žít spravedlivě, brzy vzala za své, protože na její uskutečnění šel násilím. Kraken temné zloby, kterého stovky let hromadila ruská, zpravidla vesnická masa, se mu záhy po vypuštění vymkl z rukou. Místo vizí zbyly jen příkazy Zastřelit!, které vydával, než ho skolila mrtvice. Pak postupně umíral.

Lenin byl ateista a internacionalista. Proto se nehodí současnému oficiálnímu Kremlu. Zato praxe vypouštění krakena zloby, nevzdělanosti, malosti a primitivismu, aby pomohl ukonejšit frustrované ego uštknutého jedince, po Leninovi zbyla a kvete dál. Zdaleka nejen v jeho vlasti.