Snaha nenechat si urážku líbit je od vnučky sympatická. Zeman se měl za svůj omyl omluvit dávno. Otázkou zůstává, proč ona dáma nežaluje přímo prezidenta, což za právní problém označily hned dvě autority, ústavní právník Jan Kysela a má žena, která tu zprávu slyšela ráno z rádia.

Shodují se v názoru, že žalován nemá být stát, nýbrž Zeman, což Kysela podpořil právními argumenty a manželka flagrantně vyjádřila slovy: „Já přece o Peroutkovi nic špatného neřekla.“

Podle Kysely je navíc šance na úspěch žaloby vůči státu minimální, zatímco civilní žaloba na Zemana by prý uspět mohla. Imunita se na urážky zesnulých spoluobčanů prý nevztahuje.

Nejtrapnější na celé aféře je malichernost, s níž hlava státu odmítá přiznat svůj omyl, a jeho mluvčí Ovčáček tudíž stále chodí kamsi do knihovny pátrat po článku, který, pokud by ho Peroutka napsal, musel být dávno objeven.

Zeman chtěl být ve svém projevu u příležitosti osvobození Osvětimi letos v lednu jako obyčejně originální. Nikoli poprvé přitom zacílil vedle.

Pro demonstraci toho, kterak se české elity na přelomu 30. a 40. let spouštěly s nacismem (ať už šlo o různá intelektuální selhání, či otevřenou kolaboraci), mohl vybírat z široké nabídky jiných známých jmen.

Zvolil zcela nevhodně a následná snaha o doložení Peroutkových poklesků působí stále násilněji.

Také jsem četl ony dobové články, které dost nešťastně ohmatávají „židovskou otázku“ a jimiž se nyní snaží prezidentská kancelář jaksi dodatečně novináře problematizovat.

Nevím, zda se dalo podobným tématům v podmínkách pomnichovské žurnalistiky zcela vyhnout, což by byl zřejmě jediný způsob, jak si uchovat čistý štít. Peroutka však z těchto předem prohraných bitev vyvázl jen s povrchovými zraněními.

Jeho předchozí i následná práce a léta věznění v koncentračních táborech vyvažují mnohonásobně určitou dávku intelektuálního taktizování.

Silných morálních vzorů nemá žádná společnost na rozdávání a jejich památku by bylo z mnoha důvodů lépe si hýčkat, než ji ničit.

Z kolika úst už zaznělo, jaký měl Václav Havel fešácký kriminál, když odmítl kompromisy s normalizačním režimem. Zbývá snad už jen, aby tu někdo poznamenal, že Peroutka měl fešácký koncentrák.