Článek
Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR zveřejnil výsledky pravidelného výzkumu NATO z pohledu české veřejnosti. Nálady se zjišťovaly letos v lednu.
Co se týká spokojenosti s členstvím v Alianci, převládla spokojenost (57 %) nad nespokojeností (20 %).
Neplatí již verše z české klasiky: „Kdyby snad vrazi z Wall Streetu přepadli nás jak saně, poznají záhy lidu hněv, promluví naše zbraně!“ Spíše došlo na jiný dialog ze stejného díla. Ten mezi generálem a doktorem Macháčkem, jenž měl vychovat boubelaté vepře, kteří zhatí plány imperialistů: „Co kdyby tě přepad diverzant, nebo imperialistickej hrdlořez?“ – „My bysme se už nějak domluvili, žádnej strach…“
Macháčkové a další Kefalíni, tedy respondenti s vysokoškolským vzděláním, jsou s členstvím ČR v NATO výrazně spokojenější (rozhodně spokojeno 20 %) než respondenti se základním vzděláním (11 %). Rovněž lidé s dobrou životní úrovní jsou ve větší míře rozhodně spokojeni (18 %) ve srovnání s těmi, kteří svou životní úroveň označují neutrálně, a zejména s těmi se špatnou životní úrovní (8 %).
Z hlediska stranických preferencí jsou nejspokojenější příznivci TOP 09 (32 % rozhodně ano). Nejméně spokojeni jsou sympatizanti KSČM (7 %). Jak si neposloužit další hláškou z Černých baronů: „Kulak s feudálem tady lámou rekordy a mladý perspektivní komunista Jasánek plní na slabejch čtyrycet procent.“
Nevypadá to dobře pro vyznavače názoru, že „za hranicemi číhají imperialisti, kteří očekávají naše zakolísání“. Neočekávají, stali jsme se součástí světa, který se poručíkům Troníkům jevil tolik nepřátelský. Teď se všechno zkomplikovalo a potomci Troníků tu přitom žijí dál. Nemají ale vše ztracené.
Nejen komunisté jim skýtají naději. Jde také o příznivce dvou ze tří vládních stran. Výzkum CVVM uvádí, že k mínění, že organizace NATO je potřebná, se častěji přiklánějí příznivci politické pravice, hnutí ANO a strany Zelených. Zhruba pětina dotázaných z této skupiny uvedla, že Severoatlantická aliance je „rozhodně potřebná“. Ale mezi sympatizanty levice a KDU-ČSL tento názor zastávala jen přibližně desetina respondentů.
Máme-li oslovit vzorek populace, jehož sociální, vzdělanostní a hodnotové zaměření se od 50. let minulého století principiálně nezměnilo, logické by bylo použití osvědčených metod. Samozřejmě s přihlédnutím k nezbytné modernizaci, s využitím výdobytků vědeckotechnického pokroku a soudobé terminologie. Jako klíčová by se v tomto ohledu mohla jevit věta majora Halušky: „Vidítě, aké pekné pěsničky nám napísali súdruhovia v Sovetskom sveze?! Len ta trúba jim tam chýba, len ta trúba!“
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.
Písniček se nám dostává měrou vrchovatou a trúby nechybějí. Tón té hlavní je vzorně hluboký.