Článek
Ta měří odchylky teploty zbytkového záření z doby před 13 miliardami let, tzv. ozvěnu Velkého třesku - kosmické mikrovlnné pozadí (CMB).
Oproti zvyklostem generoval obraz CMB nikoliv jako plochu, ale jako kouli, která přesněji odpovídá tzv. ozvěně Velkého třesku. Svůj snímek vysvětlil takto: "Veškerý pozorovatelný vesmír je uvnitř této sféry, my jsme uprostřed." Tento způsob projekce poté, co vědci z dat sondy "vymazali" veškerá možná zkreslení, odhalil dosud neznámé nepravidelnosti ve formování ranného vesmíru.
Vědci totiž předpokládali, že po velkém třesku se prvotní záření (jež se někdy po 300 tisících světelných letech začalo transformovat ve hmotu a galaxie, zatímco záření "vychladlo" na minus 270,45 stupňů celsia a vytvořilo CMB) šířilo zcela rovnoměrně všemi směry (isotropicky). Sférický a očištěný obraz CMB však vykazuje jistou pravidelnou nerovnoměrnost v osmipolární a čtyřpolární osové kombinaci.
Tegmarkova sféra obsahuje všechen známý vesmír
Astrofyzikové tušili, že CMB je klíčem k mnoha tajemstvím vesmíru, dosud však neměli k dispozici dostatek přesných dat. Tegmark na svých internetových stránkách (www.hep.upenn.edu/~max/) vysvětluje náročnost takových měření: Nepravidelnosti a zkreslení CMB jsou pozorovatelné v řádu miliontin úhlové viditelnosti Měsíce, avšak velmi zřetelně vypovídají o místu a čase formování jednotlivých galaxií.
Tegmarkova sféra má průměr 13,3 miliardy světelných let a obsahuje veškerý známý vesmír. Prostor samozřejmě nekončí okrajem sféry, ale je pro nás neviditelný, protože je za vrstvou opalizující vodíkové plasmy.
"Tahle cenzura je velmi frustrující, protože kdybychom dohlédli jen dalších 380 tisíc světelných let za ní, viděli bychom samotný začátek vesmíru," vysvětluje astrofyzik. Za sférou je vesmír roztažen ještě dál, do celkového průměru 40 miliard světelných let, dodává Tegmark.