Hlavní obsah
 

V hřebčínu v Kladrubech se narodilo první letošní hříbě

Chvíli po půlnoci v noci na čtvrtek se v Kladrubech nad Labem narodilo první letošní hříbě - starokladrubská klisnička Abanta-22. Ve čtvrtek po poledni se již se svou maminkou vypravila na první procházku na nádvoří kladrubského hřebčína.

 
V hřebčínu v Kladrubech se narodilo první letošní hříbě

Abanta je druhým hříbětem devítileté klisny 385 Abeva. Jejím otcem je šestnáctiletý plemenný hřebec Generalissimus Energia XLIX, kterému se narodilo již dvacet dva potomků.

„Porod proběhl v očekávaném termínu, bez komplikací a klisnička se těší dobrému zdraví,“ uvedla zootechnička Jitka Raichová.

Klisnička Abanta-22 s maminkou Abevou

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Ač se jedná o starokladrubského bělouše, klisnička Abanta se stejně jako jiná hříbata starokladrubského plemene narodila s tmavou srstí. „Bílým klisnám starokladrubského koně se rodí černá nebo tmavě hnědá hříbata a postupem let tzv. vybělují, jedná se o postupnou ztrátu pigmentu v srsti,“ vysvětlil ředitel národního hřebčína Jiří Machek.

Zatímco první procházka venku byla krátká, postupně se bude prodlužovat. Hříbě nyní čeká půl roku s matkou, poté bude spolu se svými vrstevníky tři roky žít na hříbárně v nedalekých Selmicích na dvoře Františkov.

Klisnička Abanta-22 s maminkou Abevou

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Na seznamu UNESCO

Národní hřebčín očekává v letošním roce narození dalších 45 hříbat v Kladrubech nad Labem a 42 hříbat v hřebčíně Slatiňany, kde se chovají vraníci starokladrubského koně.

Hřebčín v Kladrubech nad Labem je jedním z nejstarších hřebčínů na světě a zároveň domovem nejstaršího původního českého plemene koní – koně starokladrubského. Od loňského roku je zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Chová přibližně 500 starokladrubských koní, a to ve dvou barevných variantách. V Kladrubech nad Labem je ustájeno 250 běloušů.

Tradice chovu koní v Kladrubech nad Labem sahá minimálně do poloviny 14. století. Více než 300 let (1579–1918) byl hřebčín v Kladrubech nad Labem císařským dvorním hřebčínem, který zajišťoval koně pro císařský a královský dvůr v Praze a ve Vídni. O vraníky, kterých je také 250, se Národní hřebčín stará v někdejších stájích knížecího rodu Auerspergů ve Slatiňanech u Chrudimi.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků