Článek
Přestože přechod některého z více než šedesáti měsíců před planetou Jupiter není vzácný úkaz, jen málokdy máme možnost pozorovat na disku plynného obra hned tři z nich.
Čtyři největší Měsíce Jupitera (Io, Europa, Ganymedes a Callisto) objevil už Galileo v roce 1610. Jedná se velmi velká tělesa, která si rozměrem nezadají s Merkurem, v případě Ganymeda dokonce se Zemí (jeho poloměr je jen o přibližně tisíc kilometrů menší).
:. FOTO: NASA, ESA
Na snímku z Hubblova dalekohledu najdeme ovšem jenom dva z nich. Ió, který obíhá nejblíže planetě, je zachycen nad středem snímku jako světlý kotouček vrhající menší temný stín vlevo. Druhý měsíc Ganymedes je o něco výš, jako malý namodralý kotouček. Jeho stín se promítá u levého okraje planety. Poslední těleso, měsíc Callisto, na snímku chybí. Jeho stín však najdete v pravé horní části disku planety.
Svět obřích satelitů zkoumala sonda Galileo, která zanikla v září minulého roku v hustých vrstvách planety. V současné době jsme tak odkázání při výzkumu Jupitera pouze na pozemské přístroje, případně sondy, které kolem něj proletí.
Takovou je například mise Cassini-Huyghens. Gravitační prak největší planety ji pomohl nabrat v roce 2000 rychlost a navedl ji k Saturnu. V těchto dnech probíhá náročné zpracování z poslední zajímavé události - průletu této sondy kolem největšího saturnova satelitu Titanu. Velmi vzrušující událostí by mělo být přistání pouzdra Huyghens na povrchu tohoto měsíce čtrnáctého ledna příštího roku.
A je vůbec možné spatřit v těchto dnech Jupiter na hvězdné obloze? Ano, dokonce k tomu nepotřebujete ani dalekohled. Planetu najdete společně s Venuší na ranní obloze nad východem. Dnes ráno byla dokonce obě tělesa velmi blízko u sebe, nastala konjunkce. Postupně se budou vzdalovat, ale úkaz bude pozorovatelný ještě několik dalších dnů. Pokud se tedy budete chtít podívat, musíte si ráno přivstat.