Hlavní obsah

Supi ze zlínské a ostravské zoo míří do volné přírody

Již patnáctý sup míří ze zlínské zoologické zahrady do volné přírody. Vůbec poprvé Zoo Zlín posílá do bulharských hor mládě supa hnědého. Předtím již vypustili zlínští ošetřovatelé do přírod několik supů bělohlavých a supa mrchožravého.

Supi ze zlínské a ostravské zoo míří do volné přírody

Kromě zlínského mláděte putuje do bulharského pohoří Stara Planina i další dravec stejného druhu, avšak z ostravské zoo, která rovněž zajišťuje odvoz obou zvířat na Balkán.

Do projektu obnovy populace supů v Bulharsku se zlínská zoo zapojila před deseti lety. Dosud do přírody vypustila čtrnáct supů, některé z nich i do Španělska.

Zoo Zlín dodnes odchovala pět supů hnědých, ve volné přírodě začne létat první z nich. „Pták se vylíhl 13. dubna tady u nás v líhni a teď váží 7,2 kilogramu. Je plně opeřený a připravený na vypuštění do volné přírody. Jde o naplnění smyslu zoologických zahrad. Že naše práce má opravdu smysl. Nejen, že zvířata přibližujeme a ukazujeme lidem, ale také děláme ochranářskou činnost,“ sdělil novinářům zoolog Václav Štraub.

Zoolog Václav Štraub s mládětem supa hnědého, které míří do volné přírody v Bulharsku.

Foto: Aleš Fuksa, Právo

Po převezení do Bulharska zoologové supa spolu s dalšími jedinci z jiných zahrad umístí do adaptační voliéry ve městě Sliven. „Až zhruba po čtyřech týdnech bude vypuštěn do volné přírody. Ptáci jsou označení tak, aby je ochránci mohli pozorovat a mohli si je jasně značit,“ doplnil Štraub.

Supi se vrací na Balkán

Úbytek supů na Balkáně v minulosti způsobily společenské změny, kdy z hor odcházeli pastýři a ubývalo ovcí, jejichž zdechliny tvořily stěžejní část potravy supů. Riziko pro ptáky představuje také používání jedů a odstřel. Bulharští ochranáři získávají supy také ze Španělska nebo Německa, z českých zoo spolupracují kromě zlínské a ostravské zahrady také se zoo v Praze.

Jeden z rodičů mladého supa hnědého, které chová zlínská zoo.

Foto: Aleš Fuksa, Právo

Supi patří k neohroženějším druhům ptáků na světě. Sup hnědý pak mezi největší z nich. Vyskytuje se v Evropě, Asii a částečně i v severní Africe. Jedinci se dožívají 60 až 70 let. Zlínská zahrada patří mezi nejúspěšnější chovatele supů v evropském i světovém měřítku.

Letos plánuje do přírody v Bulharsku vypustit ještě jednoho supa mrchožravého a dva supy bělohlavé. V současné době zlínská zoo chová sedm druhů supů – supy kapucíny, bělohlavé, Rüppellovy, himálajské, hnědé, mrchožravé a chocholaté.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků