Článek
"Rodiče v současné době projevují zvýšený zájem zapisovat svým dětem cizí jména, nebo se hodně slovenských jmen zapisuje v cizím jazyce, v cizí podobě," řekl tiskový tajemník místního úřadu bratislavské Petržalky Ľubomír Andrassy. V posledních dvou letech tak na největším sídlišti na Slovensku přišli na svět i chlapci Francesco, Teo, Carlost, Cory, Lórant, Lucián a děvčátka Noemi, Jasmina, Scarlett, Vivien, Zaira nebo Merilyn.
Stačí doložit, že jinde je jméno obvyklé
Proti minulosti mají nyní rodiče volnější ruce při výběru jména. Pokud si však přejí dát dítěti exoticky znějící jméno, musejí na matrice doložit, že existují země, kde se takové jméno používá, informovala Alena Koišová z ministerstva vnitra. Zakázáno je dát dítěti výstřední, hanlivé nebo směšné jméno.
"Kdysi nebylo možné zapsat zdrobněliny, ale už i to vypadlo ze zákona. Jedni rodičové se nemohli domoci, aby měli zapsanou Johanku. Podařilo se jim to, protože americké velvyslanectví jim dalo potvrzení, že v jejich zemi je to obvyklé jméno pro děvče," řekla vedoucí referátu matriky v Banské Bystrici Marta Čellárová. Po cizokrajných jménech sahají podle ní nejen rodiče, z nichž je jeden z jiného státu, ale i Slováci.
Matky a otce někdy inspirují i slavní lidé, známí sportovci nebo filmoví či seriáloví hrdinové. V košické čtvrti Šaca se tak například narodil jmenovec brazilského fotbalisty Roberto Carlos. Před pár lety se tam rozmohl trend dávat jména podle postav z telenovel jako Esmeralda či Rosalinda, prozradila Zlatica Fabová z místní matriky. "Jaký seriál právě běžel, takové jméno bylo v módě," poznamenala.
Jméno dcery hokejové hvězdy Žigmunda Pálffyho Saskia letos zase inspirovalo několikery rodiče v Bratislavě. "Od května, června už tu máme tři Saskie," uvedla vedoucí matriky v bratislavském Ružinově Miroslava Galajdová.
Ne vše je povoleno
Na matrikách však čas od času narazí i na požadavky, které nemohou akceptovat. Rodiče totiž chtěli pojmenovat svou ratolest i Ľudovít III. či Junior, prozradila Galajdová.
Netradiční žádosti však nechyběly ani za komunismu. "Když se v roce 1958 konala poslední spartakiáda, jeden rodič chtěl svou dceru pojmenovat Spartakiáda, ale to bylo v rozporu se zákonem," dodal jazykovědec Matej Považaj, který byl v té době členem komise, jež měla pravomoci ohledně jmen.
"Rodiče by měli dbát i na to, aby se křestní jméno jistým způsobem hodilo k příjmení a aby si neprotiřečila," řekl jazykovědec. Pamatuje období, kdy byly v oblibě "vinnetouovky" a někteří rodiče chtěli dát dětem jména jako Ribanna či Nšo-či.
Zvláštní jméno spíš uškodí
Psycholog Martin Miler zase upozornil, že rodiče mohou dítěti exotickým jménem někdy i uškodit. "Je to snaha nějakým způsobem se odlišit nebo jakoby ozvláštnit nebo udělat pro to dítě něco speciálního. Ale rodiče si často neuvědomují, že dítě bude spíš trpět, než že by z toho mělo nějaký užitek," konstatoval psycholog. Dodal, že v kolektivu dětí bývá jakákoliv odlišnost spíš potrestána, než že by byla přijímána. Problematické přitom podle něj může být i spojení nezvyklého křestního jména s typickým slovenským příjmením.
"Pokud je to jméno velmi nezvyklé a nepřijme jej společnost, ať už dětský kolektiv nebo společnost jako taková, musí se ten jedinec samozřejmě cítit zle," doplnila psycholožka Miroslava Muráriková.
V žebříčku nejčastěji dávaných jmen však loni vedla slovenská jména, i když ve srovnání s minulostí se už na prvních místech neobjevily klasické Ján, Jozef, Mária či Zuzana. Podle informací ministerstva vnitra do první dvacítky v minulém roce patřila jména Samuel, Jakub, Martin, Tomáš, Adam, Patrik, Viktória, Alexandra, Matej, Michal, Filip, Natália, Lukáš, Matúš, Sofia, Dávid, Peter, Kristína, Nina a Marek.