Článek
Proud a vlny byly však tak silné, že si s lodí pohrávaly jako s ořechovou skořápkou, která mizela mezi vzdouvajícími se vlnami.
"Byl tam hodně silný proud o rychlosti kolem deseti uzlů a když z lodi dokážete vymáčknout jen osm uzlů, tak se nikam nedostanete," popsal situaci jeden z členů posádky, Ray Haywood, citovaný agenturou Reuters.
Protože divoká voda narážela v ústí do mořského příboje, vznikaly o to větší vlny a víry, takže si rybáři připadali jak v automatické pračce. "Zdálo se, že to potrvá věčně. Posouvali jsme se tak rychlostí půl uzlu," vzpomínal na dramatickou plavbu David Haywood. Nakonec je však vlny pustily.
Podle pobřežní stráže měli rybáři štěstí, že z vodní horské dráhy nakonec vyklouzli bez zranění. "Existovalo obrovské nebezpečí, že se dostanou bokem k vlnám a pak by byl konec," řekl Ray Burge z aucklandské pobřežní stráže.
Před deseti lety na tomto místě dva rybáři zahynuli za podobných podmínek.