Hlavní obsah

Protiatomový kryt Bezovka je stále funkční. Útočiště v něm najde 2500 lidí

Už skoro půl století udržuje správce Miroslav Nedvěd v chodu protiatomový kryt Bezovka pod žižkovskou Parukářkou. Za ta léta se pro něj stal druhým domovem, a jak říká, práci už by neměnil. I dnes tak zde může díky němu v případě nutnosti najít útočiště až 2500 lidí. Co obnáší práce v krytu, kde chybí denní světlo, uvidíte v následující reportáži.

Protiatomový kryt Bezovka je stále funkční. Útočiště v něm najde 2500 lidí

„V říjnu to bude padesát let, co tu pracuji,“ vypočítává Miroslav Nedvěd. Dnes už podle něj jde jen o údržbu, v minulosti práce bývala těžší. „Ze začátku jsme tady brousili roury, znova natírali, dělali podlahy, malovalo se, teď už se hlavně jen udržuje, aby mašiny šly,“ vysvětluje.

Připravený k použití

Kryt, který až na 72 hodin dokáže ukrýt 2500 lidí, je vybaven dvěma nádržemi na vodu, které pojmou dvakrát 150 tisíc litrů. Záložní elektrický proud udržují dva dieselagregáty a čistý vzduch zde proudí komplikovaným filtroventilačním zařízením. O to vše se musí pan Nedvěd pravidelně starat, díky čemuž i dnes kryt zůstává plně funkční.

„Je plně funkční. V případě vydání rozhodnutí se kryt takzvaně zpohotoví, což znamená, že krytové družstvo musí provést umístění lavic, doplnění pohonných hmot, doplnění bazénů s vodou a zprovoznění filtroventilačních zařízení osazením filtru, a připravit kryt k plné funkčnosti,“ popsal Novinkám Petr Koníček ze Správy služeb hlavního města Prahy.

Neštěstí v krytu

I když svůj hlavní účel kryt zatím naštěstí neplnil, veřejnosti často slouží pro exkurze a návštěvy. V 60. letech zde probíhaly i nácviky branné výchovy. Z té doby pan Nedvěd pamatuje na žižkovskou legendu o chlapci, který se tu měl během jednoho ze cvičení ztratit. „Asi devítiletý chlapec, učitelka ho tu zapomněla. Někde se schoval tak dobře, že ho nikdo nenašel. Našli ho pak za tři neděle mrtvého,“ vypráví.

V krytu je spletenec chodeb, ve kterých není těžké se ztratit.

Foto: Novinky

Legendou se stal i undergroundový klub Bunkr, který v minulosti fungoval v pronajaté části krytu. Dodnes se pro soukromé účely pronajímá přibližně polovina krytu. „Věčně byl využívaný jako sklady. Byly tu motorky, svářečky, elektroměry. Bylo to tu plný, že jsme kolikrát ani neprošli,“ přibližuje pan Nedvěd a dodává, že se tak díky tomu investice do krytu již několikrát vrátila.

„Prďárna“

Pan Nedvěd původně dělal u Pražské stavební topenařinu, ale se svými parťáky si moc nerozuměl a radši chtěl dělat sám. V Bezovce má jediného kolegu, během směny se ale moc nepotkají. Samota údržbáři nevadí, naopak. Nevýhodou bylo, že v krytu chyběla místnost pro údržbáře. To jim ale nezabránilo si pracoviště co nejvíc zútulnit. „V prostředku krytu, kde je i telefon, jsme si udělali takovou, říkáme, »prďárnu«,“ říká správce.

Společnost jim tam dělají i rybičky a papoušci. „Teď tam máme dvě korely, andulku a jednoho zeleného papouška zpěvavého,“ vyjmenovává. Podle něj absence denního světla papouškům nevadí. „No, nic neříkali,“ odpovídá s úsměvem.

Sám si prý také zvykl a svou práci by už neměnil. „Víte, co jsem se tady namakal za ta léta. Když něco uděláte a teď okolo toho jdete a vidíte: toto jsem dělal, toto jsem dělal, tak je vám líto odejít,“ zmiňuje s tím, že se bude o kryt starat, dokud mu budou stačit síly.

Kryt pod Parukářkou má pět vchodů.

Foto: Novinky

Protiatomový kryt Bezovka byl vybudován v letech 1952 až 1960, náklady se tehdy vyšplhaly na 13,75 milionu korun. Dnes kryt patří se svou kapacitou k těm největším v Praze. Dohromady se na území hlavní města nachází přes 700 stálých krytů, které mohou sloužit jako útočiště pro přibližně 150 tisíc osob. Jako kryt může v případě potřeby sloužit i systém metra, který dohromady pojme až 332 tisíc osob. Dalších 15 tisíc osob pak může ochránit tunel pod Strahovem.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků