Článek
Většina z těchto vzácných šatů je vystavena v takzvané „pohádkové“ místnosti. Jde o nefalšované originály, které na sobě měly herečky během natáčení. Můžete si tak všimnout i toho, jak neuvěřitelně byly štíhlé. Například žluté šaty, které na sobě měla Helena Vondráčková, jakožto šíleně smutná princezna, jsou sotva v konfekční velikosti číslo třicet čtyři. Podobně je tomu i u plesových šatů Libuše Šafránkové, ve kterých okouzlila v roli Popelky svého prince. Snad nejmenší je pak kostým Arabely. Ten by oblékl opravdu málokdo.
Naštěstí se ale do těchto vystavených šatů už nikdo soukat nebude. Jakožto raritní kousky jsou už dávno vyřazeny z koloběhu půjčování.
„Tyto šaty už není možné zapůjčit. Spadají do firemního dědictví a jsou určeny pouze k výstavám. Návštěvníci je tak mohou vidět při tematických prohlídkách,“ uvádí Věra Krátká, ředitelka divize Fundus. Některé z výstavních kostýmů dokonce spadají i do kulturního dědictví ministerstva kultury.
Některé ze šatů se dochovaly i ve více provedeních. Například černé smuteční šaty Heleny Vondráčkové z Šíleně smutné princezny existují hned dvakrát. Druhé na sebe během natáčení oblékl Josef Kemr v roli rádce, když se vydával za princeznu. Samozřejmě, že pro něj byly šaty vyrobeny o něco větší. „Pan Kemr byl velice štíhlý, i přesto jsou každé šaty jiné. Jak panu Kemrovi tak paní Vondráčkové se šily přímo na míru,“ vysvětlila Krátká.
Z pohádek se dochovaly často nejen kostýmy, ale také rekvizity. Například z Arabely si tak v barrandovském depozitáři můžete prohlédnout nejen její pohádkové žluto-bílé šaty a jezdecký kostýmek hlavní hrdinky, ale i kolekci kouzelných prstenů.
Trojice Popelčiných střevíčků
Snad největší množství kostýmů se podařilo dohledat k Popelce. „Z této pohádky se zachovalo přes třicet kusů různých obleků, což je opravdu vzácnost,“ potvrdila Krátká. Kromě plesových „červánkových“ šatů se dochovala i Popelčina lovecká vestička a také stříbrné svatební šaty, které na sobě měla Libuše Šafránková v závěrečné scéně. Prohlédnout si můžete i slavný Popelčin střevíček.
„V podstatě existují tři střevíčky. Dva párové a jeden nepárový, který má o něco vyšší podpatek. Aby vypadal při natáčení efektněji,“ doplnila Krátká.
Veškeré dochované kostýmy se dohledávají průběžně. Vedení depozitáře začalo schraňovat první kusy známých kostýmů v roce 2005. Dnes už jsou díky tomu schopni pořádat pro návštěvníky rozsáhlé tematické výstavy. I přesto v kompletování vzácných kostýmů stále pokračují.