Hlavní obsah

Nejdéle platící bankovku v české historii navrhl voják. Na stovce vyobrazil svou ženu

Stokoruna z roku 1961 byla nejdéle platící bankovou novodobé české historie. Platit se s ní přestalo až v roce 1993. Přestože fungovala přes třicet let, nemá nijakou zvláštní sběratelskou hodnotu. Příběh jejího vzniku je ovšem zajímavý. Namaloval ji totiž absolutní amatér a vyhrál ve veřejné soutěži. Dcera vojáka Františka Heřmana Helena Strmiská si první vydání stokoruny úzkostlivě hýčká.

Nejdéle platící bankovku v české historii navrhl voják. Na stovce vyobrazil svou ženu

Když ministerstvo financí vypsalo na přelomu února a března roku 1959 veřejnou soutěž na návrh bankovek symbolizujících sílu a pokrok pracujícího lidu, vědy a průmyslu, tak důstojník generálního štábu v Táboře František Heřman neváhal a po večerech doma kreslil, zkoušel, vymýšlel...

„Pamatuji si to tehdy jako dítě, bylo mi asi šest let. Zadání bylo, že na lícní straně musí být obrazec rolníků nebo dělníků, co budovali socialismus... Tatínek tehdy namaloval moji maminku. Místo snopu obilí ale držela polštář, obilí tam pak tatínek dokreslil,“ prozradila dnešní majitelka prvních dvou výtisků nejdéle platící bankovky.

Heřman vyobrazil svou ženu ale s větším nosem a neznámého muže.

Foto: Novinky

Také prozradila, že tatínek mamince na obrázku trošku zvětšil nos, aby prý vypadala jako pravá rolnická žena. Muž po jejím boku je zcela anonymní, vymyšlený.

Příběh Františka Heřmana

František Heřman se od dětství věnoval kresbě. Jeho plány na studium na Akademii umění mu zhatila 2. světová válka. Heřman, jehož otec pracoval v armádě, šel v rodinných stopách a skončil také v armádě. Nicméně kreslení a malování se věnoval pořád, ve volném čase. Když nakonec jeho návrh vyhrál ve veřejné soutěži, byl velmi potěšen. „Protože jsme bydleli v Táboře, tak těm stokorunám se tady říkalo Heřmanky. Tatínek, protože byl amatér, tak mu to udělalo hroznou radost,“ svěřila Novinkám dcera Helena s tím, že tehdy pan Heřman dostal deset tisíc korun, za které koupil dcerám piano.

František Heřman se věnoval malování a kreslení celý život.

Foto: Novinky

Bankovka však není jediný umělecký úspěch. Svůj talent dokázal Heřman v důchodu zpeněžit až v Japonsku. „Dohodl se tehdy s Japonci, chtěli po něm, aby maloval koně. Před 2. světovou totiž koně studoval u Vacátka a maloval je hodně. Japonci každý rok přijeli a vzali nějakých deset obrazů. Ve své zemi je vystavovali a prodávali,“ dodává Helena Strmiska.

Malá hodnota

Přestože by člověk řekl, že by se numismatici chtěli o bankovku poprat, není tomu tak. Tyto stokoruny prý mají pramalou hodnotu, vzhledem k obrovskému množství, které bylo v oběhu. Krapet vyšší cenu by za bankovku utržila jen paní Strmiska, protože je majitelkou prvních dvou vydání.

Dcera autora stokoruny z roku 1961 Helena Strmiska.

Foto: Novinky

„Dle našeho názoru by mohla mít bankovka C01 - 000001 a 000002 hodnotu přibližně 15 000 až 20 000 korun, jedná se totiž o sběratelskou zajímavost, samotná cena bankovky, kdyby měla jiné číslo, by byla kolem 1500-1800 korun za 1 kus,“ napsal Novinkám Gergely Gášpár z Argo Numismatika.

„Víte, tatínek zemřel v roce 2007 a mně je to stále líto. Mám jeho obrazy a předměty vystavené po domě, protože mám tak pocit, že je tu pořád se mnou. Proto mě nikdy ani nenapadlo něco po něm prodávat. Je to prostě památka po tatínkovi,“ opáčila Helena Strmiska.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků