Hlavní obsah

Hvězdotřes měl sílu sto tisíc Sluncí

Právo, Alexandr Petrželka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Šok mezi astronomy způsobil výron gama záření, které nedávno vyslala hroutící se hvězda na opačném kraji Galaxie. Záření se odrazilo od Měsíce a osvítilo zemskou atmosféru.

Foto: ScioŠkoly

Ve Zlíně se otevírá nová ScioŠkola.

Článek

"To se vidí jedinkrát za život: objekt o průměru 20 kilometrů vyzářil během desetiny sekundy stejné množství energie, jaké vydá naše Slunce za sto tisíc let," uvedl Rob Fendler z britského Southamptonu. "Je to zřejmě největší výbuch, jaký lidstvo mohlo sledovat od Keplerovy supernovy v roce 1604."

Podle vědců došlo k výbuchu loni 27. prosince u zvláštního typu hvězdy - magnetaru - s označením SGR 1806-20 v souhvězdí Střelce. Emisi záření zaznamenal teleskop SWIFT a řada orbitálních přístrojů i pozemských radioteleskopů. Magnetar uvolnil těžko představitelnou energii v řádu desítek biliónů kvadriliónů wattů. Pro Zemi bylo štěstím, že k jevu, jenž astrofyzici označují termínem hvězdotřesení, došlo 50 tisíc světelných let daleko.

Magnetar je neobvyklý typ neutronové hvězdy (mimořádně hmotný, ale velmi malý a rychle rotující pozůstatek zkolabované hvězdy typu rudý obr) se supersilným magnetickým polem.

"Dojde-li na něm z dosud neznámých důvodů k nějakým přesunům hmoty, pak se to rovná přeskupení celého tělesa - hvězdotřesení," uvedl Fender. "A to se zřejmě stalo, jinak si takový objem záření nedokážeme vysvětlit."

Kdyby tolik záření vyprodukovala nějaká hvězda v našem okolí, zřejmě by to vedlo k vymření většiny živých organismů. Záření gama - krátkovlnné elektromagnetické záření o vysoké průchodnosti - je totiž spolehlivým ničitelem všeho živého. Naštěstí kolem Země žádné neutronové hvězdy, natož magnetary, nejsou.

Gigantický výron byl jednorázový, nyní budou následovat mnohem slabší spršky jen rentgenového záření.

Reklama

Související témata:

Související články

Ve vesmíru se objevují i šišaté hvězdy

Nový interferometr na kalifornském Mount Wilsonu pomohl vědcům odhalit některé zvláštnosti nejjasnější stálice ze souhvězdí Lva. Její rychlá rotace způsobuje,...

Zemi za 24 let jen těsně mine velký asteroid

Vesmírné těleso o průměru několika set metrů, označované astronomy 2004 MN 4, se za 24 let nebývale těsně přiblíží Zemi. Naši planetu mine ve výšce jen 36,35...

Výběr článků

Načítám