Hlavní obsah

Hobiti z Indonésie byli zdravými jedinci

Právo, Vladimír Petrželka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Kosti sotva metr vysokých pralidí z jeskyně Liang Bua na indonéském ostrově Flores, jež pro jejich miniaturní vzrůst média loni na podzim překřtila na hobity, skutečně patří samostatnému lidskému druhu, a ne nemocným nebo degenerovaným jedincům. Tvrdí to mezinárodní tým paleoantropologů v časopise Science.

Foto: Veronika J. T. Nováková

Pozvání na slavností otevírání nové rehabilitace přijal radní Jihomoravského kraje pro oblast zdravotnictví Milan Vojta.

Článek

"Podle nás LB1 (označení ženské lebky z místa nálezu) nenaleží ani podle tvaru, ani podle velikosti mikrocefalitikovi (člověku stiženému chorobně malým mozkem)," tvrdí Dean Falk z univerzity státu Florida. "Celkově se tato lebka podobá především druhu Homo erectus (člověk vzpřímený, druh existující před dvěma milióny až asi sto tisícem let), ale je svébytná - některé její rysy se blíží modernímu člověku, například čelní nebo spánkové laloky mozku a uspořádání jeho týlních částí."

Nález je důležitým argumentem vědy

Sedm koster lidských minibytostí vědci brzy po loňském nálezu pod šestimetrovým nánosem pískovce klasifikovali jako nový lidský druh Homo floresiensis s tím, že se do miniaturní podoby zřejmě vyvinul z H. erectus v důsledku izolace na ostrovech, náročným klimatem a rovněž existencí konkurenčních predátorů - obřích krys a dravých varanů.

Kostry byly staré pouhých 18 či dokonce jen 12 tisíc let a byly předloženy jako další důkaz toho, že současný člověk H. sapiens se nevyvíjel jako jediný přímý nástupce v linii svých předchůdců, ale že vývoj lidí šel mnohem složitějšími cestami včetně slepých uliček a současné existence několika soupeřících druhů. kromě toho nález posloužil za argument nezávislosti velikosti mozku a jeho mentální kapacity.

Překvapivý objev doprovázely ještě senzačnější údajná svědectví o tom, že tito hobiti - v místním jazyce egu gogo -ještě v historické době kontaktovali místní obyvatele. Odborná diskuse ale vzplála nad tím, jde-li o nový druh nebo o důkaz o dávné existenci mikrocefalie, obrácené obdoby ke známější elefantidě, což je nejčastěji chorobné zvětšení končetiny.

Science popisuje, jak tým podle nalezené ženské lebky LB1 tomografickou metodou vytvořil přesný odlitek jejího mozku, který pak porovnal s odlitky mozků šimpanze, H. erectus, gorily a současných lidí - zdravého jedince, pygmeje a osoby postižené mikrocefalií. Výsledky potvrdily předchozí argumenty o mentální vyspělosti hobitů, jež nálezci odvodili z opracovaných nástrojů v blízkosti koster.

Skeptici však obratem závěry zpochybnili. "Škoda že kolegové pracovali s jediným vzorkem mikrocefalitického moderního mozku," poznamenal Ralph Holloway z Kolumbijské univerzity v USA. Poměr velikosti mozku H. floresiensis k velikosti těla odpovídá spíše příbuznosti s primitivním hominidem australopitékem než s mladším člověkem vzpřímeným, upozorňuje Holloway.

Reklama

Související témata:

Související články

Lidé a neandertálci nebyli příbuzní

Homo sapiens neanderthalensis, jak zní dosud uváděný vědecký název živočišného druhu, jehož pozůstatky byly objeveny v údolí řeky Neander na území Německa,...

Výběr článků

Načítám