Článek
Když do pavučiny zafouká vítr, když se do ní lapí kořist nebo když po ní leze pavouk vábící samičku, to všechno působí specifickou vibraci.
Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT), kteří bádali nad architekturou pavučin a vibračním jazykem pavouků, se ve spojení s umělci pokusili tyto impulsy převést do hudby.
Pavouci nalezli úkryt před povodní na zahradě. Záběry nejsou pro arachnofoby
V roce 2019 ve spolupráci s argentinským konceptuálním umělcem Tomásem Saracenem vytvořili interaktivní hudební nástroj nazvaný Pavoučí plátno.
Nyní ho stejný tvůrčí a vědecký tým ještě zdokonalil. Přidal k němu interaktivní doplněk virtuální reality umožňující lidem vzájemnou interakci se sítí.
Neslyšitelná hudba
„Pokud se podíváme na pavoučí síť, musíme pro ni použít rovnici struny. Zajímají nás vztahy mezi sekvencemi, napětím struny, její délkou. To je ve skutečnosti to, co hraje, i když se bavíme o nástrojích, jako je kytara nebo jako jsou housle,“ vysvětlil agentuře Reuters experiment profesor Markus Buehler.
Osmiletá pavoučí královna chce být příští David Attenborough
Ten spolu se svým týmem „naslouchal” pavoučím signálům za různých situací, při stavbě sítě, při lovu, při jídle i při opravách. Pomocí rovnic se pak pokusili vláknům pavoučích sítí přiřadit jednotlivé tóny, protože přirozený zvuk sítě je pro lidské ucho neslyšitelný.
„Na rozdíl od ptačího zpěvu je pro nás svět pavouků natolik nesrozumitelný, že převod signálů musela spolu s hudebníkem provádět umělá inteligence,“ dodal Buehler.
V pražské botanické zahradě kvetou nejvzácnější i největší orchideje
