Hlavní obsah
Jeskyně Býčí skála byla v době železné podle vědců významným duchovním a kultovním místem na tehdejší Moravě. Foto: Vladimír Klepáč, Právo

Býčí skála byla svatyní, ukázal výzkum

Jeskyně Býčí skála v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras na Blanensku byla v době železné pro tehdejší obyvatele Moravy významným duchovním místem. Archeolog Martin Golec to uvádí ve své knize Fenomén Býčí skála, která se objeví na pultech knihkupectví koncem letošního roku.

Jeskyně Býčí skála byla v době železné podle vědců významným duchovním a kultovním místem na tehdejší Moravě. Foto: Vladimír Klepáč, Právo
Býčí skála byla svatyní, ukázal výzkum

Veřejnost zná Býčí skálu díky objevu archeologa Jindřicha Wankela, který v ní v 19. století objevil velké množství nálezů, ale také kosti zvířat a ostatky čtyř desítek lidí. Podle Wankela šlo o bohatý pohřeb halštatského kněze, kterého do záhrobí doprovodilo služebnictvo, koně a ženy. Výjev zachytil na jednom ze svých obrázků slavný ilustrátor Zdeněk Burian. „Pohřeb je jen malou výsečí z bohaté historie tohoto mimořádného duchovního místa,“ řekl Právu Golec.

Dary pro Démétér

Výzkumu v Býčí skále se archeolog věnuje již deset let. Podle něj byla jeskyně zasvěcena bohyni plodnosti, úrody a regeneraci světa, tedy tehdejší středoevropské obdobě řecké bohyně Démétér. Vyčíst to lze podle něj z bohatých nálezů v této části podzemí Moravského krasu.

Zatímco lidé ze současné střední Moravy nosili bohyni do jeskyně dary v podobě nejrůznějších plodin a patrně i pokrmů, aby si zajistili její přízeň, lidé z jihu Moravy, především z okolí Brna, v ní pochovávali ty nejvýznamnější ze svých mrtvých.

Archeolog Martin Golec s anglickou verzí své elektornické knihy o jeskyni Býčí skále v Moravském krasu.

Foto: archiv Martin Golec

„Je to naprosto jedinečné místo. Leželo na rušné Jantarové stezce, po níž se ze severu Evropy na jih vozil jantar a z jihu na sever zase sůl nebo bronzové nádoby. Přední část jeskyně je poměrně rozhlehlá, přestože je do ní velmi úzký vstup. Jako by vstupem do ní přešel příchozí z naší reality do zcela jiného, ukrytého a tajemného světa,“ řekl archeolog. Podle něj si již lidé doby železné jedinečnost mohutné skalní stěny s jeskyní velmi dobře uvědomovali.

Nálezy pod nánosy

Býčí skála nebyla jen dějištěm jediného pohřbu s lidskými oběťmi, ale místem, kam se lidé chodívali modlit a kam nosili dary. Wankel místo důkladně prohledal a jeho nálezy z Býčí skály nyní zdobí první patro vídeňského přírodovědného muzea. Přestože byl mimořádně pozorný, Golec je přesvědčený o tom, že v přední části jeskyně lze stále ještě něco z dávných dob najít. Lidé doby železné v ní totiž kladli dary k severní stěně jeskyně, po níž stékala voda. Část darů tedy mohla skončit pod zkamenělými sintrovými nánosy.

Jeskyně Býčí skála byla v době železné podle vědců významným duchovním a kultovním místem na tehdejší Moravě.

Foto: Vladimír Klepáč, Právo

Výzkum spojený s Býčí skálou stále pokračuje. Vědci z olomoucké Univerzity Palackého dostali od vídeňských muzejníků malé vzorky jídel a pokrmů, které lidé do podzemí přinášeli. Obvykle končily v ohni. „Jde v podstatě o spálené kousky stravy, které se pokusíme za pomoci mikroskopů analyzovat. Možná nám o jídelníčku někdejších obyvatel Moravy prozradí více,“ doplnil Golec, který v nové knize shrnul dosavadní výsledky svého výzkumu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků