Článek
Koneckonců, jak Ana prozradila, zatímco se při lekci líčení učí, jak si správně vyčistit pleť, její matka už dávno rozhodla, že její dcerka bude jednou tak krásná, aby se mohla stát modelkou nebo, dá-li bůh, soutěžit o cenu, o níž sní téměř všechna venezuelská děvčátka - o korunku a titul Miss Venezuela.
"Mamka říká, že bych měla být modelka, a já si to také přeji," říká Ana, která spolu s holčičkami ve věku od pěti do deseti let absolvuje šest hodinových lekcí týdně. "Opakuje také pořád, že mám hezké tělo."
Akademie funguje už 34 let
V zemi, kde je marnivost téměř všechno, a kde Venezuelky ochotně připouštějí, že chtějí být krásnější, se soupeření o titul té ze všech nejkrásnější rozbíhá ve velmi ranném věku. A začíná v továrnách na krásu, jako je Hermánova akademie, která funguje už 34 let, nebo v závěrečných programech, jež jsou součástí četných venezuelských soutěží krásy.
Mnohé z děvčátek půjdou později ještě dál - podrobí se zákroku plastických chirurgů, nechají si vylepšit poprsí, nos či břicho.
"Tady vládne kultura krásy, a tak holčičky už od mala přihlížejí soutěžím krásy, obdivují jejich vítězky a touží být jako ony," vysvětluje 21letá Liliana Da Silva, která si loni nechala zkrášlit ňadra v naději, že se bude moci zúčastnit soutěže Miss Venezuela. "Když se tady zeptáte děvčátka, čím chce být, odpoví vám, že Miss Venezuela."
Není to příliš velký tlak? Osmatřicetiletá Giselle Reyesová, která vede školu krásy a bývala královnou krásy, si myslí, že ne.
V její akademii jsou stěny plné fotografií jí samé a mnoha dalších krásek, které učila. Je zjevné, že Giselle uctívá krásu a půvab, ale klade důraz i na jiné klíčově důležité věci, třeba na to, jaký je rozdíl mezi vidličkou na rybu a na salát, nebo jak kráčet po schodišti tak, aby to vzbudilo rozruch.
Kurzy vyjdou na stovky dolarů
Jedno je z toho jasné - krása může být dar od boha, ale naučit se nést se jako princezna a kultivovaně mluvit si vyžaduje čas a úsilí - čas, který je podle Giselle Reyesové nejlépe strávený v její akademii. Její kurz stojí 700 dolarů (více než 16 000 korun).
Je to částka, kterou mnozí rodiče ze střední vrstvy ochotně zaplatí, jen aby jejich dcerky vynikly. I v případě, že odměnou za to není korunka královny krásy nebo kariéra modelky, může to přinést společenské výhody. "Tyhle akademie dodávají sebeúctu, učí, jak mluvit jako dospělá, jak se stát osobností," tvrdí Giselle. "Cílem je vzbudit v nich touhu lišit se od ostatních děvčat."
V zemi prostoupené kulturou krásy to zní nanejvýš smysluplně. Holčičky si toužebně přejí být vysoké a štíhlé, mít oslnivý úsměv a vnadné křivky. Vědí také, že čím je neobdařila příroda, může jim zajistit plastický chirurg.
Osmnáctiletá univerzitní studentka Giselle Cesinová říká, že její matka ji vždy nutila, aby dbala na to, co jí, a pokud je to nutné, aby šla "pod nůž". "Když mi bylo čtrnáct, řekla mi: 'Nech si udělat něco s nosem, podrob se liposukci, dej si vylepšit ňadra'," líčí. Nos si nechala vylepšit čtyřikrát, poprvé ve čtrnácti, a teď plánuje zkrášlení prsou.