Slavná autorka svou náklonnost k jedům jednou vyjádřila slovy: "Jed má v sobě něco fascinujícího. Postrádá příkrou brutalitu kulky z revolveru nebo bodné zbraně." Autoři expozice spočítali, že v jejích 66 románech a 148 povídkách je spácháno na 70 vražd právě pomocí jedovatých látek.

Agatha Christie znala jedy z praxe

Pro spisovatelskou oblibu jedů u Christie je ale ještě jedno prozaičtější vysvětlení: Autorka detektivek sama skutečně v lékárně pracovala. "Měla i příslušné vzdělání, dnes by byla lékárnickou asistentkou," říká jedna z autorek výstavy, vědecká spolupracovnice Saského svazu lékárníků Susanna Seufertová. Připomíná, že Agatha Christie v obou světových válkách pracovala jako dobrovolnice Červeného kříže celkem šest let v nemocničních lékárnách.

"Na regálech všude kolem mě stály jedy. A tak je snad celkem přirozené, že jsem sáhla po vraždě jedem," napsala jednou autorka. Skutečně již v jejím prvním románu z roku 1920 zemřela oběť vraždy na otravu strychninem. A otravu jedem obsahuje i jedna z jejích posledních knih z roku 1974.

Cyankáli použila třináctkrát

"Traduje se, že se v nemocnici často nudila, a právě tam se rozhodla psát kriminální romány. Vraždy pomocí jedů, které v nich popisuje, mají reálný základ. Spisovatelka přímo s vědeckou přesností popisuje příznaky různých otrav i způsoby použití jedů, jako jsou arzen, morfium, chlor, strychnin či thalium. Na vrcholu jejího žebříčku však stála kyselina kyanovodíková a její soli, zvláště pak cyankáli - ty použila 13krát," říká Seufertová.

Výstava má podle ní nabídnout vedle zábavy i poučení, a tak návštěvník v kontextu autorčina životopisu a jejího díla dostává i trochu skutečných odborných informací o dvojakých účincích léků a různých rostlinných látek, o tom, že většina jedů má v malých dávkách léčebné účinky. Dovídá se například, že jedovatý náprstník obsahuje surovinu pro výrobu léků posilujících srdce, ale také, že už ve starém Egyptě sloužila jádra broskví a některých dalších druhů ovoce, která obsahují kyselinu kyanovodíkovou, k popravám.

Přesnost popisů účinků jedů v díle slavné spisovatelky dokládá i jiný příklad: Sestra v jisté nemocnici si právě četla její román Plavý kůň z roku 1961, v němž jsou popisovány účinky thalia, a všimla si nápadné podobnosti s případem dívenky, která byla právě v nemocnici ošetřována. Upozornila na ni a dítě bylo zachráněno.

Lipská výstava bude otevřena do 13. července.