Článek
Dokonce ho naučila vplavat do kbelíku, kdykoli se někdo potřebuje vykoupat, píše agentura Reuters. "Už se stal členem naší rodiny," říká paní Hannelore Richterová, jejíž manžel Paul úhoře ulovil v roce 1969 a přinesl ho k obědu. Děti se ale do úhoře okamžitě zamilovaly, zakázaly rodičům ho zabít, natožpak sníst - a od té doby s nimi zůstal. Když byly děti malé, směl se úhoř koupat s nimi, když odrostly a Richterovi se stěhovali do nového domu, stěhoval se s nimi i úhoř.
V přírodě už by teď docela určitě nepřežil, a tak mají Richterovi jen dvě možnosti - buď si ho nechat, dokud nezemře přirozenou smrtí, nebo ho konečně sníst. Hlad však v Německu nehrozí a z jiných důvodů by se po takové době tasi těžko k tomuto definitivnímu kroku odhodlali, atak shadovitě vypadajícírybou budou muset nadále sdílet domácnost.Úhoři jsou proslulí svou dlouhověkostí.