Gigantická skládka byla otevřena v roce 1894, dosáhla své kapacity v roce 2002 a každý den je na ni navezeno přes 2000 tun nového odpadu. Výška hory odpadků se každý rok zvětšuje o 10 metrů, příští rok o tři metry přesáhne pětasedmdesátimetrový ikonický Tádž Mahal.

Když v září 2017 sesuv části odpadu zabil dva lidi, úřady slíbily, že do dvou let začne odpadků ubývat. Místo toho teď ale Nejvyšší Indický soud nařídil, aby se na vrchol hory umístily varovná červená světla pro letadla a vrtulníky.

Odpadky se staly přirozenou součástí života místních obyvatel.

Odpadky se staly přirozenou součástí života místních obyvatel.

FOTO: Profimedia.cz

„Musí se to zastavit, skládka už těžce znečistila vzduch i podzemní vodu,“ uvedl pro deník Independent Chitra Mukherjee, šéf ochranářské společnosti Chintan. Na hoře odpadu žije nespočet, toulavých psů a zhruba tisícovka lidí – sběračů odpadu, kteří se na skládce snaží nalézt cokoliv, co by se dalo prodat.

Život na skládce Ghazipur je nebezpečný, hrozí nejen závaly či sesuvy, ale také časté požáry kvůli únikům metanu. Lidé žijící v okolí skládky si stěžují, že nemohou pořádně dýchat.

Indická vláda slíbila, že začne pevný odpad přebírat a části z něj použije při výstavbě silnic. Zatím ale po provizorních silnicích šplhají k vrcholu skládky další a další kamiony naložené odpadem. Indové přitom například plastu spotřebují na hlavu téměř třikrát méně Evropané, obřím problémem však zůstává neschopnost se odpadu efektivně zbavit.