Pětadvacetiletý Čajan Kumar Čaudárí stojí v čele místních ochránců přírody a zúčastnil se operace v Národním parku Bardia, kde se počet tygrů téměř zpětinásobil. Pomáhal vystopovat a zaregistrovat pohyb tygrů v parku s pomocí skrytých kamer.

„Bylo to velmi vzrušující sledovat kamery a objevovat snímky tygrů. Měl jsem pocit, že se účastním čehosi velikého,” řekl agentuře AFP tento mladý muž.

Pózující šelma

Planiny v jižní části Nepálu, kde je pět národních parků, byly rozděleny na parcely, z nichž každá byla vybavena přístroji se snímači pohybu a změny teploty. Někdy bylo zapotřebí sednout na slony, aby bylo možné umístit kamery v hloubi džungle. „Bylo to obtížné a také nebezpečné,” vysvětluje ředitel oddělení ochrany fauny v nepálských národních parcích Man Bahádur Kadka.

Brzy se dostavily první výsledky: kamery zachytily osamělé jedince, samice s mláďaty i šelmu, jak právě trhá ulovenou kořist. Čaudárího favoritem je tygr, jemuž se zřejmě zlíbilo pózovat před objektivem. Za celou operaci, která trvala od listopadu loňského roku a skončila letos v březnu, bylo získáno více než 4000 snímků tygrů.

„Začali jsme tedy fotografie analyzovat. Stejně jako je tomu u nás s otisky prstů, tak i tygři mají jedinečné rýhování. Neexistují dva stejní tygři,” vysvětluje Kadka.

Před 100 lety 100 tisíc tygrů

Podle expertů je klíčem k zachování tygrů v Nepálu to, že do jejich ochrany je zapojeno obyvatelstvo. Místní by si totiž mohli vydělat tisíce dolarů, kdyby tygra nelegálně ulovili.

Před sto lety byly husté nepálské džungle loveckým terénem představitelů království. Vysocí britští úředníci, kteří tam byli na návštěvě, si přijížděli zastřelit královského bengálského tygra. V roce 1900 tam podle odhadů žilo přibližně 100 tisíc tygrů, zatímco v roce 2010 už jich bylo pouze 3200. To byl zároveň nejnižší zaznamenaný počet.

V Nepálu výrazně klesl počet těchto šelem koncem občanské války (1996–2006), z níž těžili pytláci. V roce 2009 vláda najala stovky mladých dobrovolníků, aby hlídali národní parky a hlídkovali, zda někdo nepytlačí. Po tygřích orgánech baží především Čína, kde se používají v tradičním léčitelství.

Vězení pro pytláky

„Tygři jsou naše bohatství, musíme je chránit,” říká dvaadvacetiletá Sandžu Parijárová, která se do tohoto programu zapojila jako velmi mladá. Vyzbrojena tyčí odchází pravidelně do džungle hledat nastražené pasti.

„Lidé mají radost, že počty tygrů a nosorožců se zvyšují, přicházejí turisté a my z toho máme užitek,” dodává.

Nepál pytláky přísně trestá – až 15 lety vězení a velkou pokutou. Nedávno vytvořil bázi DNA tygrů, aby se vyšetřování usnadnilo.

Ochránci životního prostředí si uvědomují, že zvýšení počtu tygrů je rovněž příležitostí pro překupníky a černý trh. Nelegální usmrcení tygra je obzvláště těžké vyšetřit, protože na rozdíl od nosorožce se využívá celé tělo, takže po pytlácích nic nezbude.