"Každý den mne PET flašky rozčilovaly. Někdo je vyhazuje do popelnice, popelářské vozy pak vlastně převážejí vzduch a na skládkách jich leží milióny kusů stovky let. Do ekologického kontejneru musíte láhev neforemně sešlápnout a odlepit etiketu. Na láhvi pak stejně zůstane jisticí kroužek a lepidlo se zbytkem papíru," řekl vystudovaný ekonom Mušálek (50 let), vášnivý vynálezce.

Od problému nebylo daleko k nápadu vytvořit skládací láhev, která by se nemusela sešlapovat. Trvalo ale zhruba dva roky, než se myšlenka uvedla v život. S financemi Mušálkovi pomohl kamarád Josef Zbořil (47 let). Oba nejdříve ve sklepě vyráběli pryskyřicovou formu a nakonec si nechali zhotovit zkušební vzorky. "Nebylo to jednoduché. Například první verze vypadala moc hezky, ale když jsme dovnitř napustili tekutinu s kysličníkem, tak se láhev nafoukla," zavzpomínal Zbořil. 

Manévr zvládne i dítě

Nakonec se dílo podařilo a muži si nyní hýčkají varhánkovité nízké láhve s etiketou obtočenou kolem hrdla. I dítě po vypití obsahu láhev bez problémů stlačí, strčí do kapsy a poté nafouknutím vrátí do původního tvaru. "Tak se může použít zhruba desetkrát, než se zdeformuje," uvedl Zbořil.

Aby jim vynález nikdo nevyfoukl, přihlásili ho k patentování. Už ho mají chráněný jako užitný vzor. "Pokud by se naše láhve, kterým říkáme NDC, tedy New Design Corporation, začaly vyrábět, tak jsou stoprocentně recyklovatelné. Nyní se z těch polepených vyrábí jedině nábytek nebo vlákno, ale z našich by opět mohly být láhve. Ušetřila by se ropa na výrobu plastů, skládky by se znatelně vyprázdnily," vypočítal Mušálek výhody.

Oba by cítili největší zadostiučinění, kdyby se jejich objev dostal do obchodů. "Nikdo by neprodělal. Ani výrobci, protože technologie je vlastně stejná jako nyní," dodal Mušálek s tím, že se jim začínají ozývat první zájemci.