Článek
„Nejnáročnější je udržet rovnováhu, a hlavně se nezastavovat. To je základ. A držet kolo trakaře při středu lávky. Když se najede mimo střed, trakař musíš začít klopit. Zkušenosti mám velké, hlavně ze stavby domu. Chlap z dědiny to musí vždycky dat,“ pousmál se Stanislav Daněk, který spolu se svým synem Tomášem zdolal lávku s trakařem čtyři a půl krát. Tím ustanovil salašský rekord.
„Kdyby nás z hecu neshodili, určitě bychom ji ještě jednou a půl krát dali. Tak abychom projeli třikrát lávku tam a zpátky. Šlo to,“ dodal Daněk.
Jen málokdo projel na kole celou třicet metrů dlouhou lávku.
Jen několik málo borců a jedna žena dokázali na kole projet po nestabilní lávce, kterou nad vodou drželo sedm nafouknutých duší. V jízdě na kole exceloval Tomáš Daněk: „Základ úspěchu bylo nepřestat šlapat. Jak zpomalíš, ztratíš rovnováhu a následuje voda.“
V nádrži nakonec skončil každý ze soutěžících. Ať po ujetí pouhých pár metrů či po projetí celé lávky. Každý z účastníků totiž jezdil po lávce tak dlouho, dokud to ustál.
Jízda s trakařem nebyla o nic jednodušší než jízda na kole.
„Bylo to náročné. Deska se na pneumatikách kroutila do boků. Taky jsem ztratil balanc cestou nazpátek,“ řekl vítěz jízdy na kole po lávce a dodal: „Do vody jsem ale stejně chtěl skočit, protože v takových vedrech člověku nic jiného nezbývá, než se svlažit v nádrži.“
Série pádů z nestabilní lávky při jejím projíždění na kole a s trakařem nakonec podle organizátorů skončila bez úrazů.