Tom Church, spoluzakladatel jednoho z britských slevových portálů, se chystal do Bristolu navštívit jednoho ze svých kolegů. Minulý týden si povšiml rozhořčeného příspěvku na sociální síti Reddit, kde si majitel stěžoval na cenu lístků na vlak a připojil i fotografii dokladu vystaveného na 218 liber (6367) korun.

Church se rozhodl, že se pokusí dopravit do 160 kilometrů vzdáleného města levněji. Ke svému překvapení zjistil, že levněji ho vyjde i zakoupení starého auta. Na internetu nalezl inzerát na prodej staré Hondy Civic z roku 1997. „Paní ho nabízela na náhradní díly. Bylo to staré auto, ale bylo fajn,“ sdělil Church.

Samotný vůz ho stál 80 liber (zhruba 2300 korun), dalších 81 liber zaplatil Church na silniční dani. Následně si vyřídil jednodenní povinné ručení za 20 liber (584 korun) a benzín ho stál 25 liber (730 korun).

Nakonec ho tedy celá transakce vyšla o 12 liber levněji, než kdyby si koupil jízdenku na vlak. „A na konci mi ještě zbylo auto,“ radoval se Church, i když je otázkou, zda to v tomto případě není spíš přítěží.

Ukázka přemrštěnosti cen

Cílem celého Churchovy akce bylo ukázat, jak jsou ceny drah přemrštěné. „Ano, jde to i levněji. Můžete použít dlouhodobou kartu nebo jet autobusem. Proč nás ale dráhy okrádají?“ ptá se Church.

Nutno dodat, že ceny lístků se odvíjí od toho, zda spoje jedou ve špičce či mimo ni. I přesto je srovnání docela zarážející, zejména, když se britská vláda dlouhodobě snaží přimět obyvatele, aby častěji používali hromadnou dopravu.