Zachránili jí život, veverka od té doby rodinu pravidelně navštěvuje

Po útoku sovou byla Bella natolik zraněná, že by ve volné přírodě nepřežila. Harrisonová, pocházející z Jižní Karolíny, se jí spolu s rodinou ujala v říjnu roku 2009 a starala se o ni až do jara příštího roku. Společně s dalšími třemi veverkami vyrůstala ve venkovní kleci, zatímco ji její opatrovníci krmili všemožnými druhy ovoce, zeleniny a především oříšků.

„Její chování se nijak nelišilo od ostatních veverek, o které jsem se kdy starala. Hlavním cílem byl jejich návrat do volné přírody, takže jsem se k nim nikdy nechovala jako k domácím mazlíčkům,“ svěřila se Harrisonová.

Čas na jejich vypuštění nastal v dubnu, kdy byla zvířata připravená vrátit se zpět do svého přirozeného prostředí. Během týdne se všechny veverky plně asimilovaly, Bella však na rozloučení nebyla připravená.

„Začala se vracet. To ostatně zpočátku dělaly všechny veverky, po týdnu se ale plně odloučily. Bella si sedala přímo před vchodové dveře a čekala, než si jí někdo všimne. Často dokonce vyskočila na parapet, aby dala najevo, že přišla na návštěvu,“ řekla.

Od doby jejího vypuštění uběhlo už sedm let, veverka však rodinu stále téměř každý den navštěvuje. Nechce být domácím mazlíčkem, žije ve volné přírodě, ráda se však stýká s lidmi – těmi, kteří jí kdysi zachránili život. A ti si její návštěvy velmi užívají.

Bella se stala součástí rodiny, dokonce jí ukázala svá mláďata. Jednoho dne si poranila nohu, a tak se o ni Harrisonová zase určitou dobu starala. Těsně předtím, než ji chtěla opět vypustit ven, však veverka porodila. Rodina se tak následně postarala i o její tři potomky. „Bylo neuvěřitelné sledovat zvíře, které jsem vychovala, vychovávat jeho vlastní mláďata,“ uzavřela.