Srdce oblíbené pandí babičky se zastavilo krátce před devátou hodinou ranní. Vážnými zdravotními problémy však panda trpěla už od května. Na počátku září bylo jasné, že přichází konec. Cirhóza jater příliš zatěžovala její organismus a postupně začaly pandě selhávat ostatní orgány.

„Pa-s´ neměla žádnou energii, nedokázala se hýbat bez cizí pomoci,“ sdělil agentuře Reuters ošetřovatel Luo Wei-min. Muž, který byl pandě po boku každý den, ztrátu velice těžce nese. „Nemohl jsem pořádně spát nebo jíst. Pa-s´ nejedla, já nejedl také. Není to lehké, byla s námi téměř třicet let,“ řekl Luo Wei-min.

Pa-s´ bavila statisíce diváků, podle ní byla vytvořen i maskot pro Asijské hry v Pekingu v roce 1990.

Pa-s´ bavila statisíce diváků, podle ní byla vytvořen i maskot pro Asijské hry v Pekingu v roce 1990.

FOTO: Profimedia.cz

Následující den uctila pandu kromě pracovníků centra i státní čínská televize, která připomněla, jak význačné postavení mezi ostatními pandami Pa-s´ měla. Narodila se ve volné přírodě v roce 1980 v provincii S´-čchuan. Jméno dostala pandí samice podle řeky Pa-s´ Kou, ve které se málem utopila, když jí byly čtyři roky a odkud ji zachránili lidé.

Pandí samice Pa-s´ při oslavě 35. narozenin

Pandí samice Pa-s´ při oslavě 35. narozenin

FOTO: ČTK/AP

Od té doby dokázala bavit publikum v zoologických zahradách či výzkumném centru. Na rozdíl od ostatních pand byla Pa-s´ nebývale aktivní. Dokázala vzpírat činku, jezdit na koni či házet míč na basketbalový koš. Byla rovněž první pandou, u které byl zjištěn vysoký tlak, jako první rovněž absolvovala operaci šedého zákalu a byla první pandou, jejíž buňky byly použity k výzkumu klonování.