Odborníci se domnívají, že se mládě ztratilo během migrace celé velrybí rodinky z pobřeží na Antarktidu.

Velryba byla na pláži dlouho. Lidé na ni pokládali mokré hadry, polévali ji vodou, aby nezemřela. I tak byl savec na pokraji svých sil. Nakonec se vykopal do oceánu příkop, který dovolil mořské vodě proudit tak, aby se zvíře mohlo na popruzích zvednout a přenést do větší hloubky, kde bylo schopno samo plavat.

Jakmile se mládě velryby hrbaté rozplavalo a dalo najevo, že žije, začaly davy jásat a pískat radostí, někteří se dokonce dojetím nad záchranou mořského predátora rozplakali. Vděčná desetimetrová velryba dokonce zvedla při odplouvání na širé moře ploutev nad hladinu, což si někteří vysvětlili jako pozdrav na rozloučenou.

Velryba hrbatá žije v oceánech po celém světě, za rok uplave až 25 000 km. Měří v průměru 10 až 16 metrů a váží 20 až 35 tun.

Přezdívá se jim zpívající velryby. V období námluv a páření vydávají zvuky trvající až půl hodiny. Jsou slyšitelné lidským uchem na velké vzdálenosti.

Kvůli páření velryby migrují z chladných, na potravu bohatých studených vod kolem pólů do teplých pobřežních mělčin (například Karibik).