Článek
Když paní Jaroslava přišla o práci v domě, který léta uklízela, naskytla se jí příležitost starat se o veřejné toalety na stanici pražského metra Kobylisy. Jenže první pohled byl téměř žalostný. „Byli tu lidé, co kouřili a to já nesnáším, bylo to začouzený... ani dneska to nevypadá, jak má, to chce čas,“ říká třiašedesátiletá uklízečka s tím, že musela tehdy i vymalovat zdi.
Kromě krásně čistých a voňavých toalet si ale pro návštěvníky přichystala paní Jaroslava i dobroty. Na cestu dostávají bonbony, někdy i čokolády. „Hlavně děti jsou nadšené, ty se sem těší,“ směje se.
Ukradnou i umělé květiny
Nejvíce paní Dolejšovou rozčilují zloději. Lidé prý vezmou všechno, od toaletních papírů, po dezinfekční kuličky nebo umělé i živé květiny. Feťáky a bezdomovce už prý pozná a k sobě je nepouští.
Díky milé povaze se paní Dolejšová stala v okolí známou. Dostává prý pracovní nabídky skoro každý týden, ale zatím je v Kobylisích spokojena.