Hlavní obsah

Koruny stromů v Krušných horách ukrývají bývalou nacistickou továrnu

Novinky, Aneta Lednová

O betonovém monstru, které se ukrývá kousek od Přebuzi v jihozápadní části Krušných hor, koluje spousta mýtů. Během druhé světové války se údajně měly v areálu provádět pokusy na lidech. Jiní zase tvrdí, že se v tajných dílnách, ukrytých hluboko v podzemí, vyráběly součástky pro německé rakety V2. Fakta jsou ale jiná.

Koruny stromů v Krušných horách ukrývají bývalou nacistickou továrnuVideo: Aneta Lednová, Novinky

 
Článek

Za druhé světové války byla cínová ruda pro výrobu zbraní strategická. Nacistický vůdce Adolf Hitler chtěl mít továrnu na zpracování této suroviny nejlépe na německém nebo na jednom ze zabraných území. Pověřil tedy své inženýry, aby našli zdroje cínových rud. Vhodná lokalita se našla právě v Krušných horách – Sauersack.

Foto: Aneta Lednová, Novinky

Zbytky úpravny rudy

„Tento důl pracoval od února 1940, kdy jsou v účetních knihách zaznamenány první operace. Svou činnost ukončil 1. května 1945. Zajímavostí je, že nezpracovaná ruda v době, kdy se sem blížily spojenecké armády, zůstala zde v areálu,“ popsal Novinkám geolog Petr Rojík.

Foto: Aneta Lednová, Novinky

Cínová ruda, která zůstala v areálu

Jednalo se o rozsáhlý areál, jehož základem byly doly. Ty se nacházely v několika lokalitách v okolí. Do zpracovatelského závodu byla ruda dovážena podzemními chodbami, kde byla rovnou přebírána převážně sovětskými a francouzskými zajatci. V hlavní budově pak byla samotná úpravna rudy.

Foto: Aneta Lednová, Novinky

Bazén k zahušťování kalů

Ke zpracování je zapotřebí velké množství vody. V okolí se tedy vybudovaly dvě přehrady, které jsou nyní součástí národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště. Voda, která putovala do úpravárenského procesu, se recyklovala.

„K recyklaci sloužil kruhový bazén na zahušťování kalů. Betonovým žlábkem odtékala voda do výrobny. Na dně bazénu se mezitím hromadil kal, který se musel čas od času vybírat,“ popsal geolog.

Areál byl rozdělen do několika sekcí. V jedné byli ubytováni váleční zajatci, kteří v závodu pracovali.

Foto: Aneta Lednová, Novinky

Základy ubikací válečných zajatců

„Byli zde nejprve Francouzi a po otevření východní fronty přibyli zajatci z Ruska, Ukrajiny, Polska a podobně. Celkem v továrně pracovalo až 366 válečných zajatců. Byli tu ale také civilisté, němečtí inženýři a další specialisté. Dohromady zde tedy pracovalo kolem sedmi set pracovníků,“ řekl Rojík.

Dodnes jsou v lesích vidět sklepy a základy budov, ve kterých zajatci žili. „Tábor byl maskovaný, pravděpodobně aby nebyl vidět z letadla. Střechy byly obloukovité a zarostlé drnem. Zajatci pak žili převážně v podzemí,“ uvedl Rojík.

Reklama

Výběr článků

Načítám