Článek
Jde o osmý nejstarší lodní vrak v australských vodách a první potopenou obchodní loď od vytvoření britské kolonie v Sydney v roce 1788. Mnoho z členů posádky se podařilo zachránit, nicméně část nákladu zůstala pohřbena v moři – včetně piva, které bylo určeno pro tehdejší drsnou kolonii v Sydney.
Po téměř dvě století zůstávalo pivo zapomenuto, uzavřeno pod nánosem písku a mořské trávy. Díky těmto podmínkám se jeho organické složky nezvykle dobře zachovaly až do vyzvednutí nádob v roce 1990.
„V zásadě se všechno uzavřelo uvnitř, nedostal se k němu žádný kyslík, takže bylo naprosto nedotčené,“ vysvětluje námořní archeolog Mike Nash, který záchranné práce ve vraku vedl. Když před 18 měsíci našel chemik a kurátor David Thurrowgood lahve piva z vraku ve skladu Tasmanského muzea, překvapilo ho, že v jedné z nich byla stále tekutina. To roznítilo jeho fantazii – mohly by tam stále být skutečné kvasnice?
Museli to zkusit
„Úplně mě to nadchlo. Tím jsme získali šanci případně se dostat k nejstaršímu pivu na světě. Pomyslel jsem si, že bychom ty kvasnice dokázali vypěstovat a znovu vytvořit pivo, jaké na této planetě nebylo už 220 let,“ řekl Thurrowgood, jehož cituje list The Times.
„Nevěřil jsem, že je sebemenší šance, aby to fungovalo,“ uvedl odborník na kvasnice Anthony Borneman z Australského ústavu pro výzkum vína. „Ale ta příležitost byla příliš dobrá, než abychom to nezkusili.“
K jejich překvapení kvasnice skutečně vzešly. Vědci provedli podrobnou analýzu jejich DNA, aby zjistili, zda při manipulaci se vzorky z lahví nedošlo ke kontaminaci. To nepotvrdili – naopak v nich objevili rod kvasnic, které se v moderním vaření piva nevyskytují, ale naopak byly běžné ve starodávném vaření piva, stejně jako další objevený druh.
Vědci nyní plánují návrat k vraku, kde se chtějí dostat hlouběji pod nánosy písku, zachránit více lahví a poslat je přímo do laboratoře. A mezitím uvařili domácí pivo na základě běžného starého anglického receptu na ležák. Takové, jaké se před 220 lety mohlo pít v drsné kolonii Sydney.