Celkem se geologům podařilo z místa nálezu získat 150 skvěle zachovalých fragmentů živočicha, z nichž byli schopni sestavit jeho předpokládanou podobu. Své závěry publikovali v pondělním vydání magazínu BMC Evolutionary Biology.

„Tohle je první opravdu velký predátor. Rozhodně bych s ním nechtěl plavat ve vodě,“ uvedl v tiskovém prohlášení James Lamsdell z univerzity v Yale, hlavní autor studie.

Tvor dostal jméno Pentecopterus decorahensis po antické řecké lodi, kterou svým bizarním vzhledem podle výzkumníků trochu připomíná. Patří do vymřelé třídy kyjonožců (latinsky Eurypterida, v angličtině jako vodní škorpióni). V jeho době sice v oceánech žili i větší příslušníci této třídy, nejednalo se však o predátory.

Na rozdíl od svých dnešních suchozemských škorpiónů neměl tento tvor na ocase jedovatý bodec. Podle Lamsdella totiž zadní část těla používal pro plavání a udržení rovnováhy.

Díky dobrému stavu fosilií byli vědci schopni dobře popsat tělo. Myslí si, že nejzadnější pár končetin sloužil k plavání nebo hrabání. Naopak druhý a třetí pár měl nasměrován dopředu, takže pomocí nich nejspíš chytal kořist.